Jdi na obsah Jdi na menu
 

Korespondence nezaměstnaného občana s MPSV

20. 2. 2013

 

 
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
 
Vážené poslankyně a poslanci,
po bezmála 41 letech jsem byl nucen se přihlásit na úřadu práce. Tři roky před nárokem na důchod je to terno. Zvláště, když přijdete o hlavní zdroj obživy v důsledku ztráty zaměstnání v hlavním pracovním poměru a bydlíte na Karvinsku , kde se pohybuje nezaměstnanost na nejpřednějších příčkách.. Práce jsem se nikdy nebál, vždy jsem dělal něco navíc. Při studiu jsem o prázdninách dělal na šachtě v podzemí. První pokus v roce 2000 mě zbavit zaměstnání byl z mé viny neúspěšný a mohl jsem pracovat v jiné oblasti do roku 2008. I zde se mi podařilo bez pomoci úřadu práce přejít do zaměstnání k jinému zaměstnavateli. V roce 2012 jsem však již narazil nejen na to, že je problém najít zaměstnání, ale také na neadekvátní nastavení hmotného zabezpečení pro osoby, které se ocitnou v takové obtížné životní situaci. V době, kdy jsem ztratil zaměstnání v hlavním pracovním poměru, jsem byl také poradcem v regionální poradně Rady seniorů ČR v Ostravě s uzavřenou DPP do konce července 2012 s měsíčním hrubým výdělkem 6250 Kč. Jak mi stát v této situaci může pomoci ? Nijak! Na ÚP jsem se tedy přihlásil až po skončení DPP 1.8.2012. Během uplynulé doby jsem absolvoval zatím 9 výběrových řízení s nulovým výsledkem / v jednom případě bylo přihlášeno 95 osob na jedno místo/. Od září 2012 jsem měl nabídku na pokračování poradenské činnosti u RSČR za stejných podmínek do konce listopadu. V důsledku nastavení systému „pomoci“ dle zákona o zaměstnanosti si člověk evidovaný na ÚP nemůže tzv. přivydělat více než 4000 Kč hrubého měsíčně /pokud mu to ÚP povolí/ bez ohledu na počet odpracovaných let či sociální statut. A to ještě nemá nárok na souběh s podporou v nezaměstnanosti. De facto i de jure mi současný systém brání pracovat za odpovídající finanční odměnu. A už ani nikoho nezajímá, jak zaplatím hypotéku či podíl na nákladech na studium mého syna na VŠ. / A stravenku á 50 Kč za 6 hodin práce nepovažuji za adekvátní/.
Jelikož mám ve zvyku řešit věci pozitivně, obrátil jsem se již v polovině srpna 2012 s důvěrou na Ministerstvo práce a sociálních věcí se žádostí a s podnětem k úpravě zákona o zaměstnanosti, který by zohlednil podmínky např. pro osoby v předdůchodovém věku , které ztratily zaměstnání ne vlastní vinou , mají odpracované dostatečný počet let, která byla dobou důchodového pojištění a umožnily jim např. vyšší přivýdělek i s možným souběhem, pokud si najdou práci sami. Od určité výše příjmu by se pak krátila výše podpory a mohla by se započítat i výše zdravotního pojištění tak, aby nebyla překročena max. výše podpory v nezaměstnanosti, u osob v hmotné nouzi by neměl přivýdělek přesáhnout minimální mzdu. Stát by mohl z tohoto titulu také ušetřit.
Nemyslím si, že když se člověku nedovolí, aby mohl legálně pracovat za přiměřenou odměnu, že to pomůže vytvořit pracovní místo s dobou důchodového pojištění resp. vytvoří se pro člověka v takové situaci podmínky, aby se mohl uplatnit na trhu práce či aby se mu lépe nacházelo místo.
Čím méně peněz, čím více problémů se zaplacením životních potřeb, tím lépe pro člověka, který ztratil práci? Já bych rád naplnil známý slogan, že normální je pracovat, ale dodal bych s ohledem, že nic už skoro není zadarmo, za přiměřenou odměnu či mzdu. Já mám jinak práce dost, ale zadarmo skutečně už nepochodíte ani u lékaře. A když už dám podnět na úpravu zákona na MPSV ČR, dozvím se, že abych měl šanci si vydělat prací nějakou korunu navíc, když už nějakou práci navíc dělám, a stát by mohl ušetřit taky nějakou korunu, bylo by to administrativně náročné. A v pokračující komunikaci / celkem 4(5) podání/ mně MPSV ČR dále přesvědčuje, že mně nikdo nenutí se obracet o pomoc na Úřad práce, že je to vlastně dobrovolné; ale že je to podmínka pro uplatnění mého práva na hmotné zabezpečení pro získání podpory v nezaměstnanosti a že by se snad skutečně vážně chtěly zabývat mým podnětem, takovou skutečnost jsem ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí nezaznamenal. Jednu radu jsem však nakonec musel akceptovat , abych se obrátil na poslance Parlamentu ČR. Dosavadní korespondenci Vám proto zasílám na vědomí /viz Přílohy/. V mezidobí již dvě osoby na MPSV ČR ze svých pozic odešly, včetně p. ministra MPSV ČR.
Vážené poslankyně a poslanci, takto skutečně nejde dělat aktivní politiku zaměstnanosti. Tak i ty poctivce tento stav zažene do nedůstojné situace. Žádám Vás, aby jste napomohli řešit tuto nedůstojnou situaci, která se týká daleko většího počtu osob, které se nacházejí ještě v horší situaci, než je moje situace. Děkuji předem za pochopení a přeji Vám hodně zdraví, štěstí a realizaci dobrých nápadů pro slušný život občanů České republiky.
 
V Havířově dne 5.2.2013
 
             Ing…………………………..      
 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
 
V Praze dne 18. prosince 2012
                                                                                                         
 
 
 
Vážený pane inženýre,
dne 10. 12. 2012 jsem obdržel Vaše elektronické podání, ve kterém opětovně popisujete situaci, ve které jste se ocitl po ztrátě zaměstnání, a rovněž se vyjadřujete k situaci na trhu práce ve Vašem regionu.
Ke skutečnostem uvedeným ve Vašem elektronickém podání uvádím následující. V odpovědích ze dne 20. 8. 2012, 
 21. 9. 2012 a 16. 11. 2012, jste obdržel vysvětlení právní úpravy týkající se souběhu podpory v nezaměstnanosti s výdělkem na základě pracovněprávního vztahu. Ačkoliv se Vám tato právní úprava může jevit jako neúměrně tvrdá, či nespravedlivá, s Vašimi námitkami nelze souhlasit. Právní úprava obsažena v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), umožňuje uchazečům o zaměstnání vykonávat tzv. nekolidující zaměstnání (jedná se o výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající
na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy), avšak neumožňuje, aby uchazečům o zaměstnání v období výkonu těchto činností byla rovněž poskytována podpora v nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti neupírá uchazečům o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti, pouze stanovuje podmínky, za kterých je jim podpora v nezaměstnanosti vyplácena.
K Vaší námitce týkající se neaktuálních dat na portálu Ministerstva práce
a sociálních věcí (dále jen „portál“) uvádím, že pokud došlo k neaktuálnosti dat v souvislosti s integrací informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí,
o této skutečnosti je uživatel na portále v příslušné sekci upozorněn. V případě, že nejsou aktuální data o volných pracovních místech, lze konstatovat, že Ministerstvo práce a sociálních věcí na portále uvádí volná pracovní místa tak, jak jsou ohlášena příslušným zaměstnavatelem. Pokud zaměstnavatel zadal na portále pracovní místo na určitou dobu a neaktualizoval data, resp. nahlášené pracovní místo nezrušil, toto pracovní místo je na portále nadále vedeno jako volné.
Pokud jde o opatření pro zlepšení situace nezaměstnaných, k této námitce uvádím, že k dosažení co nejvyšší možné úrovně zaměstnanosti v České republice slouží aktivní politika zaměstnanosti. Jedná se o nástroje, které umisťují nezaměstnané osoby na trh práce prostřednictvím zřizování nových pracovních míst, vyhrazování stávajících míst pro konkrétní osobu a prostřednictvím zařazování uchazečů (zaměstnanců) do rekvalifikací. Příspěvky jsou poskytovány Úřadem práce České republiky na základě písemné dohody se zaměstnavatelem v případě, že uchazeči
o zaměstnání, který nastoupí na pracovní místo (rekvalifikaci), nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. O poskytnutí či neposkytnutí příspěvku a jeho výši rozhoduje Úřad práce České republiky. Jedná se zejména o rekvalifikaci, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, překlenovací příspěvek, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, nástroje podporující zaměstnávání zdravotně postižených osob (tj. chráněná pracovní místa a mzdový příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Příspěvky jsou poskytovány na úhradu mzdových nákladů zaměstnavatele, na nákup zařízení potřebného pro zřízení nového pracovního místa či na úhradu provozních nákladů. Úřad práce České republiky může poskytnout příspěvek rovněž uchazeči o zaměstnání, který se rozhodl vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, a to na nákup vybavení potřebného pro výkon samostatné výdělečné činnosti.
Závěrem konstatuji, že Ministerstvo práce a sociálních věcí činí veškeré kroky k tomu, aby bylo co nejvíce uchazečů o zaměstnání umístěno na trhu práce.
S pozdravem
 
 
                                                                                  Mgr. Karel Machotka v. r.
                                                                          náměstek ministryně pro trh práce
 
 
 
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
P r a h a
 
 10.12.2012
 
Věc – problematika řešení nezaměstnanosti a nastavení systému – reakce 3 na odpověď MSPV 
K Vašemu vyjádření ze dne 16.11.2012 ve věci mých návrhů na řešení problematiky nezaměstnanosti mi dovolte reagovat následovně:
Současná právní úprava problematiky zaměstnanosti je mi známa a právě proto, že s některými věcmi v nastavení politiky zaměstnanosti se nemohu ztotožnit, tak jsem si dovolil dát několik návrhů na úpravu zákona o zaměstnanosti.
Vaše vyjádření opět pouze komentuje současný stav a opakuje falešné klišé o tzv. dobrovolnosti , přičemž stále postrádám aktivní přístup MPSV minimálně k mé sociální skupině, tedy osob v předdůchodovém věku, kteří navíc mají léta poctivě odpracovaná. / Předdůchody pro osoby, které se již ocitly v obdobné situace nyní, nejsou použitelným řešením./ 
Na Úřad práce ČR jsem se zaevidoval v souladu se zákonem především proto, abych mohl uplatnit svoje zákonné právo na hmotné zabezpečení v důsledku ztráty zaměstnání.
Bylo by příjemným překvapením, kdyby mi Úřad práce skutečně zprostředkoval práci, která by byla současně dobou důchodového pojištění na dobu alespoň jednoho roku. A byl bych špatným občanem a klientem ÚP ČR, kdybych na takovou pomoc skutečně spoléhal a nestaral sám. To je totiž povinností nezaměstnaného, i když se zaeviduje na ÚP ČR , aby si zaměstnání také aktivně sám hledal. Také proto, ač jsem ztratil práci k 30.4.2012, jsem se ještě před přihlášením na ÚP ČR až v srpnu 2012 od května 2012 účastnil již pěti výběrových řízení a na vlastní náklady jsem v červnu 2012 absolvoval odborný seminář k dalšímu vzdělávání v bytové problematice.
Skutečně nemohu souhlasit s tím, že když si najdu práci, za kterou bych měl mít méně , než je minimální mzda / ale více než 4000 Kč/ i podpora v nezaměstnanosti a která mi samozřejmě nemůže stačit na úhradu mých základních životních potřeb a mé rodiny, abych byl po dobu výkonu této práce zbaven hmotného zabezpečení, na které mám ze zákona nárok. I nadále vyhledávám výběrová řízení. V listopadu jsem se opět na své náklady účastnil dvou odborných seminářů k dalšímu vzdělávání. Mé finanční prostředky však nejsou neomezené.  
Na příkladu portálu MPSV ČR k hledání volných míst si pak můžeme zdokumentovat kvalitu pomoci uchazečům o zaměstnání z Vaší strany. Na začátku je již dlouhodobě omluva za chyby v aktualizaci dat a ač máme již více než měsíc po ukončení výběrového řízení na vedoucího odboru bezpečnostních rizik a prevence kriminality ve Frýdku Místku /mediálně prezentováno/, takové „volné“ místo nabízí Váš systém! A to je jen jeden příklad do očí bijící, nejsem však kontrolor Vaší databáze.
Ani na základě vývoje nezaměstnanosti či údajů o počtu uchazečů připadající na 1 VPM v našem regionu k 30.11.2012 se nelze domnívat, že situace se bude zlepšovat. Opak je pravdou. Náš region se drží stále na předních nelichotivých místech. Sám tuto situaci nemohu ovlivnit, ale nemohu zůstat nečinný. Zkuste udělat některá další opatření pro zlepšení  situace nezaměstnaných z Vašich pozic.
Ocenil bych, pokud by mé podněty vedly Vaše ministerstvo ke zlepšení  současného stavu, k analýze mých navrhovaných řešení a případného zapracování varianty do novelizace zákona o zaměstnanosti, která se během prvního pololetí roku 2013 chystá. Očekávám aktivnější a konstruktivní přístup MPSV ČR nejen ve věcech, které jsem nastínil.
Ve smyslu mého dopisu k rukám p. ministra MPSV ČR žádám, aby se mnou navrhované podněty s návrhem na opatření dostaly rovněž k rukám nové pani ministryně. 
Děkuji za pochopení!
Hezké dny!
S pozdravem
 
             Ing………………………………………
 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
 
V Praze dne 16. listopadu 2012
                                                                                                         
 
 
 
Vážený pane inženýre,
dne 24. 10. 2012 jste se obrátil na ministra práce a sociálních věcí, neboť jste nebyl spokojen s reakcí Ministerstva práce a sociálních věcí na Vaše předchozí návrhy
a dotazy.
Ke skutečnostem uvedeným ve Vašem elektronickém podání uvádím následující. V odpovědích ze dne 20. 8. 2012, a 
ze dne 21. 9. 2012, jste obdržel vysvětlení právní úpravy týkající se souběhu podpory v nezaměstnanosti s výdělkem na základě pracovněprávního vztahu. S Vaší námitkou, že současný systém zakotvený v zákoně č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), brání uchazečům o zaměstnání „pracovat za peníze“, nemohu souhlasit. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu konstatuji, že při ztrátě zaměstnání jste mělmožnost volby, zda si budete hledat nové zaměstnání sám, nebo zda požádátekrajskou pobočku Úřadu práce České republiky o pomoc při zprostředkování zaměstnání. Pokud jstesi zvolil druhou možnost, jste povinen akceptovat a plnit všechny povinnosti plynoucí z vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Již v předchozích odpovědích Vám bylo sděleno, že zákon o zaměstnanosti dává uchazečům o zaměstnání možnost, aby v souběhu s vedením v evidenci uchazečů
o zaměstnání vykonávali tzv. nekolidující zaměstnání (jedná se o výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající
na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy).
Pokud uchazeč o zaměstnání vykonává výše uvedené činnosti, po dobu jejich výkonu se mu neposkytuje podpora v nezaměstnanosti. V případě, že uchazeč
o zaměstnání má zájem vykonávat zaměstnání, ve kterém výdělek nebo odměna z výkonu této činnosti přesáhne polovinu minimální mzdy, může vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání kdykoliv dobrovolně ukončit. Nemohu tak souhlasit s Vaší námitkou, že fyzickým osobám je bráněno ve výkonu zaměstnání, které je zdrojem finančních prostředků pro uspokojování jejich potřeb.
O podmínkách nároku na podporu v nezaměstnanosti jste byl již informován ve Výše uvedených odpovědích.
S pozdravem
 
                                                                                   Mgr. Karel Machotka v. r.
                                                                          náměstek ministra pro trh práce
 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Dr. Ing. Jaromír Drábek, ministr
MPSV ČR Praha
Vážený pane ministře,
po bezmála 41 letech jsem byl nucen se přihlásit na úřadu práce. Tři roky před nárokem na důchod je to terno. Zvláště, když přijdete o hlavní zdroj obživy v důsledku ztráty zaměstnání v hlavním pracovním poměru a bydlíte na Karvinsku s třetí nejvyšší nezaměstnaností. Práce jsem se nikdy nebál, vždy jsem dělal něco navíc. Při studiu jsem o prázdninách dělal na šachtě v podzemí. První pokus v roce 2000 mě zbavit zaměstnání byl z mé viny neúspěšný a mohl jsem pracovat v jiné oblasti do roku 2008. I zde se mi podařilo bez pomoci úřadu práce přejít do zaměstnání k jinému zaměstnavateli. V roce 2012 jsem však již narazil nejen na to, že je problém najít zaměstnání, ale také na neadekvátní nastavení hmotného zabezpečení pro osoby, které se ocitnou v takové obtížné životní situaci. V době, kdy jsem ztratil zaměstnání v hlavním pracovním poměru, jsem byl také poradcem v regionální poradně Rady seniorů ČR v Ostravě s uzavřenou DPP do konce července 2012 s měsíčním hrubým výdělkem 6250 Kč. Jak mi stát v této situaci může pomoci ? Nijak! Na ÚP jsem se tedy přihlásil až po skončení DPP 1.8.2012. Během uplynulé doby jsem absolvoval 5 výběrových řízení s nulovým výsledkem.Od září 2012 jsem měl nabídku na pokračování poradenské činnosti u RSČR za stejných podmínek do konce listopadu. V důsledku nastavení systému „pomoci“ dle zákona o zaměstnanosti si člověk evidovaný na ÚP nemůže tzv. přivydělat více než 3999 Kč hrubého měsíčně /pokud mu to ÚP povolí/ bez ohledu na počet odpracovaných let či sociální statut. A to ještě nemá nárok na souběh s podporou v nezaměstnanosti. De facto i de jure mi současný systém brání pracovat za peníze. A už ani nikoho nezajímá, jak zaplatím hypotéku či podíl na nákladech na studium mého syna na VŠ. To si skutečně myslíte, že když se člověku nedovolí, aby mohl legálně pracovat za přiměřenou odměnu, že to pomůže vytvořit pracovní místo s dobou důchodového pojištění resp. vytvoří se pro člověka v takové situaci podmínky, aby se mohl uplatnit na trhu práce či aby se mu lépe nacházelo místo. Čím méně peněz, čím víc problému se zaplacením životních potřeb, tím lépe pro   člověka, který ztratil práci? Já bych rád naplnil i Vaše slova, že normální je pracovat, ale dodal bych s ohledem, že nic už skoro není zadarmo, za přiměřenou odměnu či mzdu. Já mám jinak práce dost, ale zadarmo skutečně už nepochodíte ani u lékaře. A když už dám podnět na úpravu zákona na MPSV ČR, dozvím se, že abych měl šanci si vydělat prací nějakou korunu navíc, když už nějakou práci navíc dělám, a stát by mohl ušetřit taky nějakou korunu, bylo by to administrativně náročné. /Dosavadní korespondenci Vám zasílám na vědomí/.
Vážený pane ministře, takto skutečně nejde dělat aktivní politiku zaměstnanosti. Tak i ty poctivce tento stav zažene do nedůstojné situace. Vím, že odcházíte se své pozice. Za současný stav Vám však poděkovat nemohu. Přesto Vám přeji hodně zdraví, hezké dny, a Vašemu nástupci více zdaru v nelehké pozici.
             Ing…………………………………     
 
 
Datum: 25. října 2012 14:22
 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dobrý den,
 
děkuji za Váš podnět, předám ho svému nástupci.
 
Jaromír Drábek
 
 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Vážený pane inženýre,                                                                    21. 9. 2012
 
ve svém elektronickém podání ze dne 10. září 2012 uvádíte, že nejste spokojen s reakcí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) na Vaše předchozí návrhy, a zároveň žádáte o odpověď na dotazy týkající se vytváření pracovních míst na Karvinsku, zejména v oblasti Havířova.
 
Pokud se týká Vašich námitek k nemožnosti souběhu podpory v nezaměstnanosti s výdělkem na základě pracovněprávního vztahu, vysvětlení právní úpravy bylo obsaženo již v předchozí odpovědi ministerstva. K tomuto vysvětlení je možno ještě doplnit, že vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je zcela dobrovolné a jeho hlavním účelem je zprostředkování zaměstnání, nikoliv platba zdravotního jištění státem.
 
Rovněž tak Vám již bylo vysvětleno, proč ministerstvo neuvažuje o prodloužení rozhodného období pro získání doby důchodového pojištění potřebné pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti.
 
K Vašim dotazům týkajícím se vytváření pracovních míst uvádím, že Úřad práce zprostředkovává výlučně takové zaměstnání, které zakládá účast na důchodovém pojištění.
 
K podpoře zaměstnanosti slouží nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) realizované prostřednictvím Úřadu práce České republiky. Tyto nástroje a opatření slouží zejména k podpoře zaměstnatelnosti rizikových skupin uchazečů o zaměstnání a k podpoře vytváření nových pracovních příležitostí pro uchazeče o zaměstnání. Finanční prostředky na tyto aktivity jsou alokovány na základě tzv. koeficientu potřebnosti, jehož nejvýznamnější složkou je míra nezaměstnanosti. K nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti podporující vznik nových pracovních míst se řadí veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa.
Úřad práce České republiky realizuje aktivní politiku zaměstnanosti v rámci území okresů, proto není samostatně evidováno vytváření pracovních příležitostí v jednotlivých městech či obcích. Ve správním obvodu okresu Karviná bylo v roce 2011 v rámci nástroje veřejně prospěšné práce podpořeno vytvoření 450 pracovních míst, včetně 190 míst spolufinancovaných z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Na tato místa nastoupilo celkem 494 uchazečů o zaměstnání, včetně 207 uchazečů podpořených z OP LZZ. V rámci nástroje společensky účelné pracovní místo bylo v okrese Karviná podpořeno 497 uchazečů o zaměstnání, z čehož 32 nastoupilo na místa pro ně zřízená za pomoci příspěvku poskytnutého Úřadem práce České republiky, pro 406 uchazečů byla pracovní místa vyhrazena u zaměstnavatele a Úřadem práce ČR je poskytován mzdový příspěvek, 209 uchazečů bylo v rámci tohoto nástroje podporováno projektem financovaným z OP LZZ. Zbylým 59 uchazečům byl poskytnut příspěvek na zahájení samostatně výdělečné činnosti.
Do aktivní politiky zaměstnanosti dále spadají investiční pobídky určené k hmotné podpoře vzniku nových pracovních míst a rekvalifikace či školení zaměstnanců. Tato hmotná podpora může být poskytnuta pouze zaměstnavateli v oblasti, kde míra zaměstnanosti přesáhla v uplynulých 2 pololetích o 50% průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR. Do takovéto oblasti spadá rovněž Karviná. V roce 2010 byla hmotná podpora v této oblasti poskytnuta 3 firmám (Schimano ČR, s.r.o.; Sejong Industrial Co., Ltd a PHA Czech, s.r.o.) na vznik 283 pracovních míst, v loňském roce pak byla hmotné podpora poskytnuta rovněž trojici firem (Baumann Springs s.r.o.; DONGHEE Czech s.r.o. a ProfilKo Czech s.r.o.) na vznik celkem 263 pracovních míst. Poskytování investičních pobídek je plánováno i na další roky. Podpora vytvoření nových pracovních míst v roce 2012 je předpokládána u dalších čtyřech zaměstnavatelů v rozsahu cca 250 pracovních míst.
V roce 2011 tak bylo na Karvinsku prostřednictví aktivní politiky zaměstnanosti podpořeno vytvoření 1 207 pracovních míst. Od počátku roku 2012 do konce srpna bylo v celém Moravskoslezském kraji podpořeno v rámci veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst již celkem 1 750 pracovních míst.
Závěrem bych Vás rád informoval o tom, že s jakoukoliv legislativní iniciativou se můžete obracet na svého poslance.
S pozdravem
 
 
                                                                                                              Ing. Štefan Duháň, v. r.
 ředitel odboru koncepcí trhu práce
  
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
P r a h a
 
V Havířově dne 10.9.2012
Věc – problematika řešení nezaměstnanosti a nastavení systému – reakce na odpověď MSPV 
          Úvodem mi dovolte poděkovat za rychlou odpověď na mou žádost a mé dotazy.
Vaše vyjádření ze dne 20.8. 2012 je však spíše hodnocením a obhajobou současného stavu z Vašeho pohledu. Jistě uznáte, že mne Vaše vyjádření nemůže uspokojit . Tvrdíte, že připuštění souběhu by bylo administrativně náročné. Takže místo, aby jste lidem v evidenci ÚP splňující jistá kritéria umožnily si zvýšit příjem a umožnily jim výkon lépe placené a zejména legální potřebné práce a tím také napomohly ušetřit případné nároky na dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi či na pojistné, tak dáte všechny takové osoby do jednoho pytle, a takovým lidem , kteří se dostali do obtížné situace neumožníte si vydělat aspoň tam, kde to jde. Pokud nechcete umožnit lidem, aby si více vydělaly legální prací, tak rozšiřujete počet lidí, kteří se dostanou do finančních problémů a dojde nutně i k vyššímu čerpání dávek . Chybějící příjem ze ztraceného hlavního zaměstnání jen těžko nahradí dočasná 45 % podpora a k tomu přibývají náklady na hledání zaměstnání.
Na svém případě jsem Vám dal příležitost, aby jste se zamysleli a aktivně přistoupili na další opatření , která umožní přijatelné a výhodné řešení pro obě dvě strany, přičemž nelze rezignovat na individuální přístup a v těchto záležitostech nutno upravit dále právní předpisy.
To je Vám skutečně jedno, že je mé osobě bráněno, abych mohl vykonávat potřebnou službu lidem v nouzi za přiměřenou odměnu. Nevešel jsem se do kritérií , nesmím pracovat za peníze. Zadarmo ano! Jenže pak ve smyslu výroku Vám známé osoby „ správné a normální je pracovat“se potvrzuje , že to až tak u Vašeho úřadu nepotvrzujete činy a pokud k tomu ještě přidáme, že za práci má náležet přiměřená odměna, zjišťuji u Vás velké rezervy. Žádám Vás, aby jste přijali taková opatření, abych mohl pracovat v poradně za přiměřenou úplatu bez zbytečných komplikací a současně byl přípustný jako jedna z možností souběh hmotného zabezpečení formou podpory v nezaměstnanosti za ztrátu HPP a zajištěna platba zdravotního pojištění. Činnost v poradně za úplatu je také omezena nedostatkem finančních prostředků pouze na 7 měsíců v roce. 4 měsíce i zde je poradna vykonávána zdarma.
Za zamyšlení a nápravu také stojí problematika „nefér konkurenčního prostředí“.
Stát rozšířil možnosti u DPP výkon práce až na 300 hodin a při výdělku do 10 tisíc Kč není za pracovníka u DPP odváděno žádné pojištění. Firmy propouští, ale současně vedle toho se uzavírají DPP příp. DPČ na činnosti, které by jinak byly vykonávány v rámci HPP. Firmy dále využívají vznik spřátelených firem, které zabezpečují činnosti přes DPP i pro firmy s pracovníky v HPP tak, aby se snížil rozsah činností a odměny pracovníků v HPP s dobou důchodového pojištění a některé další činnosti se realizují souběžně prostřednictvím spřátelených firem. Propojení je zakryto externí spoluprací, kdy na zakázkách pracují stejní lidé jednou v rámci HPP, podruhé v rámci DPP – A nemusí to být pouze při nárazových činnostech, jako jsou provozní poruchy, havárie či držení hotovostí na telefonu. Je to takový jiný švarcsystém. Firmy rádi ušetří na odvodech. Stát na tom přitom prodělává. A v této situaci je pro osoby v předdůchodovém věku ještě obtížnější najít odpovídající zaměstnání, které by jim zaručilo nejen slušný výdělek, ale také příslušné hmotné zabezpečení jak v nemoci, tak i pro případnou další ztrátu zaměstnání.
Mezi další nefér konkurenční prostředí lze počítat i veřejnou službu
Vaše přání mi bohužel práci nezajistí, očekávám od státu větší aktivitu pro vytváření podmínek k tvorbě a podpoře pracovních míst na dobu alespoň jednoho roku, která bude současně i dobou důchodového pojištění.
Já jsem Vám uvedl můj konkrétní příklad, ale současný systém mně neumožňuje, aby si takto mohl přivydělat legální prací, protože bych byl za to ještě trestán. I když jsem uvedl, že v tomto mém případě bych mohl mít sníženou podporu o platbu pojistného, vy radši z člověka uděláte sociálně potřebného, než aby jste mu dali šanci si pomoci samotnému, když se navíc jedná o činnost , kterou nezajistil ÚP, ale člověk sám vlastní aktivitou! A kvůli menšině neodpovědných lidí a obdobně některých firem zneužívající současnou situaci, hodíte zbytek osob přes palubu a nabízíte poté děravé záchranné kolo. Vaše obavy, že by se lidem v evidenci na ÚP ještě více líbilo, považuji za liché. 
Rovněž zkrácení rozhodného období ze tří na dva roky s nutností odpracovat alespoň 12 měsíců , která je současně dobou důchodového pojištění se jeví jako jasná diskriminace za stavu v jakém se nachází trh s pracovní silou. MPSV disponuje dostatečnými informacemi ohledně vzniku počtu pracovních míst sezónního charakteru, když je všeobecně známo, že v zimním období je nabídka práce daleko menší. Tím pádem Vaše opatření vyřazuje skupinu lidí, kteří mohou 12 měsíců odpracovat v průběhu 2 roků, ale nemohou takovou práci získat během jednoho roku. Takže pokud jsou osoby 55 let a starší tzv. chráněni delší podpůrčí dobou 11 měsíců, a neseženou během této doby odpovídající práci zbývá jim jeden měsíc navíc, aby takovou práci sehnali a pokud ji neseženou, stát jim sděluje, ať po něm taková osoba /která i sežene práci, ale pouze krátkodobou, která není dobou důchodového pojištění a nebo i když je, tak je kratší 12 měsíců/nic nechce. Přitom je sporné, jak účinně stát vlastně podporuje pracovní místa, která jsou v režimu doby důchodového pojištění.
Současná výše možného přivýdělku je velmi nízká a navíc není přípustný souběh s podporou v nezaměstnanosti. Bylo by proto vhodné, aby osoby, které ztratily nezaviněně práci a najdou si sami zaměstnání, si mohly se souhlasem ÚP vybrat mezi variantou přivýdělku do max. výše horní hranice výše podpory v nezaměstnanosti se souběhem podpory v nezaměstnanosti nebo s možnosti prodlužování podpůrčí doby, přičemž při dosažení určité výše přivýdělku např. od výše rozmezí hrubé mzdy 6400 Kč/ 0,8 minimální mzdy/, by se odpočítávala od podpory výše zdravotního pojistného a kdo by si vydělal více než je minimální mzda, byla by mu snížena podpora v nezaměstnanosti o rozdíl nad minimální mzdu. U osob , kterým již uplynula podpůrčí doba a nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti , by se měla možnost přivýdělku zvýšit alespoň na úroveň do výše 0,8 minimální mzdy /resp. 6 400 Kč hrubého/. Osoby v obtížné životní situaci by si tak mohly vydělat legální prací více, čímž by se současně snížily nároky na dávky a stát by ještě ušetřil.
Mé konkrétní navrhované řešení pokládejte za podnět k úpravě zákona 435/2004 Sb. .
Tyto možnosti zvýšení hranice příjmů platí pro uchazeče o zaměstnání, kteří nezaviněně přišli o práci a neporušili předpisy o zaměstnanosti, případně si současně práci našli sami.
Můj návrh snižuje náklady státu na úhradu zdravotního pojištění při překročení výše příjmu 0,8 minimální mzdy a současně povede ke snížení nároků na dávky od státu.
V návaznosti na vyjádření jednoho z činitelů vládní reformy o neférovém konkurenčním prostředí bych se chtěl dotázat, jak je tedy konkrétně ze strany MPSV ČR  podporována tvorba a udržení pracovních míst s dobou důchodového pojištění ?
Kolik bylo vytvořeno takových míst v MSK, zejména na Karvinsku a Ostravsku ?
A jak konkrétně se to týká v oblasti Havířova, kde cca 70 % práceschopného obyvatelstva musí dojíždět za prací mimo město Havířov ?
Byl bych skutečně rád, kdyby jste vzali vážně na vědomí, že okres KARVINÁ má k 31.8. třetí nejvyšší procento nezaměstnanosti /13,7%/ v České republice a že zde je i vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných. I Ostrava je ještě nad průměrem republiky. I volných míst je daleko méně než je celostátní průměr.
V této chvíli jsem přesvědčen, že stávající systém nemůže odpovídajícím způsobem většině nezaměstnaným pomoci , ale ještě jim přístup na návrat do pracovního procesu ztěžuje.   
Věřím, že najdete sílu ,aby měla aktivní politika zaměstnanosti pozitivnější výsledky a přispějete svou činností za peníze daňových poplatníků k zlepšení života občanů, kteří se ocitli v těžké životní situaci . A že nebudete lidem bránit z důvodu administrativní náročnosti , aby mohli pracovat legálně za přiměřenou odměnu !
Umožnit uchazečům o zaměstnání legálně pracovat za přiměřenou odměnu by mělo být povinností MPSV ČR, zejména , pokud si takovou práci obstará uchazeč o zaměstnání sám s tím, že hmotné zabezpečení by mělo zajišťovat základní potřeby a důstojný život člověka.
Děkuji předem za Váš vstřícný postoj k této závažné problematice a očekávám aktivní postoj k mému podnětu.
 
              Hezké dny!
 
             Ing…………………..
 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Vážený pane inženýre,                                                                             20. 8. 2012
obrátil jste se na Ministerstvo práce a sociálních věcí s několika návrhy na změnu právní úpravy v oblasti poskytování podpory v nezaměstnanosti a zároveň žádáte o zodpovězení dotazů týkajících se dopadu některých příjmů na vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a poskytování podpory v nezaměstnanosti.
Navrhované diferencování uchazečů o zaměstnání podle zásluhovosti a ohrožených sociálních skupin je, s výjimkou hlediska délky důchodového pojištění a zdravotního stavu, v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, již zapracováno. Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti je podle věku uchazeče o zaměstnání stanovena na 5, 8 a 11 měsíců. Rovněž tak je zohledňováno, zda k ukončení zaměstnání došlo ze strany zaměstnance bez jakéhokoliv vážného důvodu; v takovém případě je podpora v nezaměstnanosti poskytována po celou podpůrčí dobu pouze ve výši 45% průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání. Pokud bez vážného důvodu dojde ze strany uchazeče o zaměstnání k ukončení zaměstnání zprostředkovaného Úřadem práce ČR, je tato skutečnost dokonce po určitou dobu překážkou pro samotné zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Vážné důvody jsou taxativně vyjmenovány v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
Vámi navrhované další hledisko spočívající ve zhodnocení délky doby důchodového pojištění bylo v zákoně o zaměstnanosti již zapracováno v období od 1. 10. 2004 do 31. 12. 2005 jako podmínka pro prodloužení podpůrčí doby. Praxe však ukázala, že celková doba pojištění je v průběhu pracovního života velmi obtížně prokazatelná, neboť některé doby účasti na důchodovém pojištění jsou zhodnocovány až v řízení o starobním důchodu. Proto byla tato právní úprava ze zákona o zaměstnanosti vypuštěna.
Ke zdravotnímu stavu uchazeče o zaměstnání je přihlíženo při zprostředkování zaměstnání, neboť se jedná o jeden z hlavních znaků vhodnosti zaměstnání.
O opětovném prodloužení rozhodného období pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí neuvažuje, a to ani pro skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří v poměrně krátkém časovém horizontu dovrší důchodový věk. V evropském kontextu je podpůrčí doba v České republice jedna z nejdelších, navíc obdobné problémy s uplatněním na trhu práce, jaké uvádíte, mají i další skupiny uchazečů o zaměstnání, jako např. absolventi škol, rodiče vracející se po rodičovské dovolené apod.
Vámi navrhované možnosti souběhu tzv. přivýdělku v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání při zachování výplaty podpory v nezaměstnanosti by bylo administrativně velmi náročné jak pro uchazeče o zaměstnání, tak pro Úřad práce ČR. Čím více podmínek se pro ten který nárok stanoví, tím se otevírá více cest, jak je obcházet, a kontrola oprávněnosti vyplácených prostředků ze státního rozpočtu je složitější.
Pokud se týká Vašeho dotazu, jak se posuzuje odměna za práci uchazeče o zaměstnání ve výboru zastupitelstva či v komisi rady, je potřeba především uvést, že překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je pouze ta skutečnost, že člen zastupitelstva vykonává funkci člena zastupitelstva jako uvolněný člen. Případné odměny neuvolněných členů zastupitelstva a dalších fyzických osob, které vykonávají funkce ve výborech či komisích, nemají na zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a na poskytování podpory v nezaměstnanosti žádný vliv. Totéž platí i o zvláštních odměnách členů okrskových volebních komisí.
Pro poskytování podpory v nezaměstnanosti jsou rovněž nepodstatné příjmy ve formě autorských honorářů nebo výhry či odměny v soutěžích.
Závěrem mi dovolte, abych Vám poděkoval za Vaši iniciativu, a věřím, že se Vám podaří v brzké době najít odpovídající zaměstnání.
 
S pozdravem
 
 
                                                                                                              Ing. Štefan Duháň, v.r.
ředitel odboru koncepcí trhu práce
 
 
 
 
 
 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
P r a h a
 
V Havířově dne 13.8.2012
Věc – žádost o stanovisko a podnět k úpravě zákona 435/2004 Sb._upřesnění1
         
          Upřesňuji svůj podnět k diferenciaci skutečného přivýdělku ohledně další podmínky, který jsem uvedl ve svém podání z 13.8.2012 
-         souběh je možný při splnění další podmínky a tou je skutečnost, že tato pravidla o možnosti souběžného příjmu nebudou možná pro pracovní vztah , který by byl uzavřen se stejným posledním zaměstnavatelem, z jehož příjmu za dobu, která byla současně dobou důchodového připojištění, je odvozena výše podpory v nezaměstnanosti
-          
-         v tomto případě se posledním zaměstnavatelem myslí ten, kde byl ukončen výpovědí nebo dohodou či končící smlouvou na dobu určitou hlavní pracovní poměr s příjmem za dobu práce, která byla současně dobou důchodového pojištění. Je zřejmé, že by souběh neměl platit v případech, kdy místo řádné pracovní smlouvy na dobu neurčitou či určitou by navazovala dohoda o provedení práce, z níž by výdělečná činnost nebyla dobou důchodového pojištění
-         pokud se však jedná o uchazeče o zaměstnání   , jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v §39 odst. 1 písm. a), pak se v případě následné DPP za obdobných podmínek souběh připouští při splnění dalších podmínek.
-         Pokud to vztáhnu na svůj případ, pak je nepochybné, že jsem ukončil hlavní pracovní poměr k 30.4.2012, z příjmu u tohoto zaměstnavatele bude počítána podpora, pokud bych chtěl pokračovat u stejného zaměstnavatele na DPP, souběh by nebyl možný. Pokud jsem však dále pracoval také na DPP u Rady seniorů ČR, a tato by byla považována za posledního zaměstnavatele , pak by souběh možný byl.
Děkuji! Hezké dny!
             Ing……………………………     
 
­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
P r a h a
 
V Havířově dne 13.8.2012
Věc – žádost o stanovisko a podnět k úpravě zákona 435/2004 Sb.
          
           K 1.srpnu 2012 přesně tři roky před nárokem pro odchod do důchodu jsem se zaregistroval na Úřadě práce ČR-pobočka Havířov. Stalo se tak poté, co jsem byl nucen odejít z hlavního pracovního poměru k 30.4.2012 a to bez odstupného. Jelikož ve svém volném čase vykonávám také poradenskou činnost v oblasti bydlení a u jedné z neziskových seniorských organizací jsem ji v okamžiku ztráty hlavního zaměstnání vykonával na základě DPP od 1.4.2012 do 31.7.2012, zohlednil jsem tuto skutečnost v rozhodnutí pro dobu mé registrace na ÚP. Tři měsíce od května do července 2012 jsem aktivně hledal zaměstnání, přihlašoval jsem se na výběrová řízení s nulovým výsledkem. Samozřejmě práci hledám dál. Je skutečně smutné, když se vyučíte horníkem, vypracujete se na nějakou úroveň přes střední a vysokou školu, dokážete se při při první ztrátě zaměstnání v roce 2000 přeorientovat bez pomoci ÚP na další obor práce/Property/, který až tak nesouvisí s hornictvím, ve svém volném čase se zapojíte i do veřejného života a po 41 letech narazíte na naprosto neadekvátní podporu v takové obtížné situaci pro člověka, který celý život poctivě odváděl dané minimálně z průměrné výše výdělku, který nebyl trestán, neměl jedinou neomluvenou absenci a dělal vždy něco navíc. Navíc v době , kdy se začínají hlásit různé neduhy. A syn má ještě dva roky studia na VŠ a taky platíme hypotéku za rodinný domek.
Vyberu z mého pohledu nejspornější výhrady mimo absurdní veřejnou službu. Především naprosto nedostatečně stávající právní úprava zohledňuje ohroženou sociální skupinu osob předdůchodového věku, zvlášť dobu tři roky před odchodem do důchodu a není přihlíženo dostatečně jak k zavinění, tak k zásluhovosti či k situaci na trhu práce a už vůbec ne k oprávněným potřebám osob z hlediska jejich finančního zajištění, když 11 měsíců podpory nepovažuji za dostatečné zohlednění. A k zákonu o hmotné nouzi se zatím nechci vyjadřovat.
V mém případě vykonávám dlouhodobě pozici poradce pro bytovou problematiku v regionálních poradnách Sdružení nájemníků ČR /zcela zdarma/ a Rady seniorů ČR /na DPP/. Odměna přesahuje 6000 Kč hrubého. Tato záslužná činnost , že jsem připraven poskytovat rady ohrožené sociální skupině ve svém volném čase , z menší části za úplatu na základě DPP je stávající právní úpravou sankcionována, když nemůže být souběh podpory v nezaměstnanosti a přivýdělku z této či jiné DPP. Výše mé podpory v nezaměstnanosti by se měla pohybovat kolem 10 300 Kč. Nemohu a nechci pochopit , když jsem nebyl dosud trestán, ztrátu zaměstnaní jsem si nezavinil, nic jsem vůči státu neporušil, a nemám ani jiné nesplněné povinnosti vůči státu, proč bych nemohl tuto činnost dále vykonávat a současně byl hmotně zabezpečen z důvodů nezaviněné ztráty hlavního zaměstnání. Jaké zabezpečení mi stát nabízí ? Žádné! Činnost poradce jsem dělal ještě před tím, než jsem o práci přišel. Subjekt, se kterým mám uzavřenou dohodu o provedení práce, nemá nic společného s posledním zaměstnavatelem, že by hrozilo nějaké zneužití DPP a podpory v nezaměstnanosti. Já ztratím zaměstnání, ale zejména ztratím dosavadní příjem, který jsem dostával pro hrazení základních životních potřeb a stát – stát mi nedá nic, protože mám ještě další výdělek s DPP bez ohledu , za jakou činnost toto dostávám a že výše tohoto příjmu je naprosto nedostatečná. Už tento postup považuji za hrubě diskriminační a ve spojení s dalšími aspekty se nelze s tímto stavem smířit. Navíc výše příjmu z DPP přece převyšuje 4000 Kč hrubého/ když nepřesahuje 6250 Kč/ , takže na ÚP nemám co pohledávat. Občane, tobě nestačí 4000 Kč hrubého měsíčně na uspokojení základních potřeb ? To je skutečně překvapení, zejména pro příslušné ministerstvo, které mám dostatek informací z této oblasti. Takže ještě dále zabetonujeme minimální mzdu na další období, člověk nás nemusí zajímat, zajímá nás hlavně úspora ve státním rozpočtu.
 A to nemluvím ještě o situaci, pokud uplyne podpůrčí doba 11 měsíců. Přišel jsi o zaměstnání a nemůžeš najít slušně placenou práci. Po uplynutí 11 měsíců už po nás nic nechtěj. Nebo si také myslíte, že jediná základní životní potřeba člověka je platba zdravotního pojištění ? V mém případě tři roky před důchodem !
Uvedu další konkrétní příklad, dotýkající se této problematiky v plné nahotě. Byl jsem nominován do okrskové volební komise k volbám do krajů a Senátu. Odměna v případě dvou kol by měla dosáhnout 1900 Kč/předseda 2200 Kč/. Co nabízí stát ? Klidně můžete jít k volbám do komise, my Vám jenom přerušíme podpůrčí dobu /o nic nepřijdete/, jinak řečeno občane za to, že uděláš něco navíc, tak ti snížíme podporu /pardon příjem / za měsíc o cca 3 tisíc Kč a můžeš si přivydělat 1900 Kč. Jak zaplatíš inkaso a ostatní potřeby za předmětný měsíc , to je Tvůj problém !
Ano, stát nám dovolí pracovat zadarmo, pokud si chceš legálně přivydělat nějakou tisícovku , pak nechtěj po státu radši nic! Jenže ono je dnes pomalu vše za peníze, i lékař atd. A já skutečně nekradu ani nepracuji načerno a ani se nechystám.
Že by existovala možnost si legálně přivydělat aspoň pro některé ohrožené skupiny osob, které si svůj stav nezavinily, při překročení jisté částky se zápočtem do výše podpory, která by se mohla částečně krátit a stát by mohl ušetřit, to už je hodně odvážný návrh.
No a konečně už mé první zkušenosti při hledání zaměstnání mne uvedli do tvrdé reality, kterou by si měli uvědomit i Ti odpovědní za nastavení současného systému. Výše nezaměstnanosti a stav volných míst na počet nezaměstnaných i u nás v Moravskoslezském kraji není vůbec příznivý. Při výběrových řízeních se to poznalo i v tom, že se hlásí 20 a více uchazečů na jedno volné místo. A další poznatek vyplývá i z logiky věci. Vy máte letos 60 let, tak to bohužel jste neperspektivní a také drahý, máte velkou praxi, musíme šetřit, bereme mladší. Ale to je zkušenost i z předchozích hlavních zaměstnání, kde jsem si platil sám školení a nechal si snížit plat, a stejně to dopadlo špatně. Nikdo Vám to do očí neřekne, kromě jedné pozice, kde jsem měl osobní kontakty.
Mám pojištění proti odpovědnosti za škodu, neplatí však pro DPP a DPČ, ale pouze pro řádný pracovní poměr.
Mám pocit, že stát považuje všechny nezaměstnané, že si svou situaci zavinili sami a proto je třeba je potrestat. A doslova žene hodně lidí do práce na černo, o zvyšující se kriminalitě nemluvě.
Zaměstnavatelé to sice nemají také lehké, ale mnozí situaci také využívají ve svůj prospěch.
A o některých živnostnících také víme, jak to říkají - chcete to vyúčtovat přes doklad nebo bez a levněji.
Ale proč se nepřiživit a neušetřit i na těch, co se ocitli v tíživé situaci a přitom celý život poctivě pracovali.
Garantuji Vám, že do předčasného důchodu mne nikdo nedostane. A nemám zájem pracovat na černo!
Chtít si slušně vydělat, abych mohl jako člověk důstojně žít, to už je taky asi nadstandard. Vím, že někteří jsou na tom podstatně hůře, ale tím spíše je nutno hledat a nacházet pozitivní řešení.
Jelikož mám tendenci řešit věci pozitivně a konstruktivně, dávám následující podněty k případnému řešení např. tato opatření:
1.      Lépe diferencovat uchazeče z hlediska hmotného zabezpečení dle zásluhovosti a ohrožených sociálních skupin s přihlédnutím
a)      k délce dosavadního zaměstnání resp. doby důchodového pojištění
b)      pokud došlo nebo nedošlo k prokazatelnému zavinění ztráty zaměstnání či k vyřazení z evidence ÚP
ba/první a další přihlášení – nezaviněná ztráta zaměstnání
bb)první a další přihlášení – zaviněná ztráta zaměstnání, porušení povinnosti vůči ÚP
c)       k věku
d)      ke zdravotnímu stavu
 
 
2.      Diferencovat možnost skutečného přivýdělku v době evidence na ÚP a to i v době pobírání podporu v nezaměstnanosti
-         U osob, které nepřišly o zaměstnání vlastní vinou a neporušili povinnosti vůči ÚP, umožnit přivýdělek za současného zachování podpory v nezaměstnanosti za těchto podmínek
-         a/do poloviny minimální mzdy v plné výši bez ztráty podpory v nezaměstnanosti
-         b/ do výše minimální mzdy za podmínky snížení podpory o platbu zdravotního pojištění
-         c/při výdělku nad výši minimální mzdy se sníží podpora od rozdíl vzniklý převýšením hranice minimální mzdy
-         souběh je možný při splnění další podmínky a tou je skutečnost, že tato pravidla o možnosti souběžného příjmu nebudou možná pro pracovní vztah , který by byl uzavřen se stejným posledním zaměstnavatelem
 
3.      odměnu za účast ve volebních komisí ve volbách všech stupňů vyloučit z  příjmů pro neposkytování podpory
 
4.      U osob , které mají 4 roky do odchodu do důchodu prodloužit rozhodné období ze dvou let zpět na tři roky.
 
 
Je zapotřebí hledat řešení, které pomůže člověku, který se dostal do těžké životní situace nezaviněně, aby si mohl něco vydělat a případně aby i stát ušetřil na státní podpoře. Současný stav nutno považovat za hrubě diskriminační a žádám proto o nápravu. Určitě se dostanu i k jiným záležitostem. Kdyby byla práce, podobné starosti by odpadly.
Dále prosím o zodpovězení následujících dotazů:
5.      jak se posuzuje v případě, že jste evidování jako uchazeči o zaměstnání, odměna za práci ve výboru zastupitelstva či v komisi rady /nečlenové zastupitelstva a neuvolnění zastupitelé/? Pokud bychom zase kvůli odměně od 150 do 2500 Kč měli přijít o podporu v nezaměstnanosti, opět je nutno tuto odměnu vyloučit z příjmů rozhodných pro neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti-byla by to opět hrubá diskriminace!
 
6.      Jak se posuzuje nepravidelný jednorázový příjem např. autorský honorář, odměna v soutěžích apod. ?
 
Současně žádám o Vaše stanovisko k předmětné záležitosti. Věřím, že tuto problematiku považujete stejně jako já za velmi závažnou a děkuji předem za Vaše vyjádření i za případné zapracování mých podnětů do následných úprav předpisů.
              S úctou
 
Ing. ………….
           
            
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Typická korespondence s MPSV

(Kossuth, 23. 2. 2013 9:58)

Taková typická korespondence s MPSV, koukám, že slůvko „dobrovolnost“ používají kde mohou.

To je opravdu možné?

(jerrymungo, 20. 2. 2013 20:49)

Při čtení takové korespondence opravdu nevycházím z údivu, protože jsem v podobné situaci jako pán, který se rozhodl s větrnými mlýny bojovat. MPSV se tu opravdu opět projevilo jako ministerstvo asociální, které nemá zájem o problematiku a naopak vymýšlí další sankce a problémy pro lidi, kteří opravdu poctivě celý život pracovali. A když už si nějakou brigádu seženou, znepříjěmní ji. O funkci Úřadů práce už se vůbec nemá cenu bavit, tam se z pomocné a servisní organizace pro nezaměstnané staly instituce vyloženě úřednické a evidenční, bez zájmu o klienta. Jejich činnost spočívá v papírování a vyžadování spousty různých potvrzení, asi jen pro to, aby obhájily svoji vlastní existenci.