Bude Evropě chybět pracovní síla?
Demografická data mluví jasnou řečí — rok od roku bude v Evropě ubývat produktivního obyvatelstva. I u nás jsou lidé čím dál tím víc sobečtější a odmítají mít děti. Dá se očekávat, že až budou platit školné, splácet hypotéku do 70 let, měsíčně spořit 10 000 na důchod a hotově platit zdravotní péči, tak jejich sobeckost stoupne a o to méně se poženou do dalších miliónových investic.
Abychom byli uchráněni před touto katastrofou přišli politici po dlouhém bádání na řešení — migrace. Už teď nám prý chybí kvalifikovaní zaměstnanci a je potřeba jejich stavy naplnit z dovozu. A tak k nám začali vozit cizince po kamionech. Jako nejkvalifikovanější profese, na které u nás lidé nemají dostatečné vzdělání, se ukázali kopáč kanálů a dělník u pásu. Toto doplnění mělo zatím za následek pokles platů pro nejhůře ohodnocené zaměstnance a zvýšení nezaměstnanosti stejně „vysoce kvalifikovaných“ původních obyvatel. To celé je navíc prezentováno jako charitativní akce a kdo protestuje je obviněn z rasismu a xenofobie. Jaký z toho však má užitek takový Mongol, který se k nám vypraví za štěstí ze své jurty? Napřed zaplatí obří poplatek za zprostředkovaní zaměstnání na bájném západě, když sem dojede nedostane ani minimální mzdu, za to ještě platí svým chlebodárcům za ubytování. Nemůže se proti pracovním a životním podmínkám bouřit, protože je v zajetí dluhů za zprostředkování cesty. Jediný kdo na tom skutečně vydělá, je místní zaměstnavatel a dovozci „vysoce kvalifikované“ pracovní síly. Kdyby této pracovní výpomoci nebylo, byla by práce pro místní za plat, ze kterého by ještě mohli posílat peníze do Ulánbátaru.
Přistupme však na chvíli na apokalyptický scénář a přesuňme se do roku 2050. Kolem všude samí důchodci. Kočárek má místo v museu vedle psacího stroje. Nedostatečná nabídka pracovních sil vyhnala neviditelnou rukou trhu plat uklizečky na sto tisíc korun (měsíčně v současné cenové hladině) a stejně nemohou nikoho najít. Co teď? Našel by se někdo, jehož práci lze postrádat a poslat ho na mytí oken?
První na raně je vyšší vývojová forma podomního obchodníka – finanční poradci, prodejci telefonních služeb, levnější elektřiny, realitní makléři apod. Náplní jejich práce je prodej sněhu eskymákům. Tuto práci dělají většinou lidé, kteří prostě nemohli žádnou jinou sehnat. Je to práce na živnostenský list a žijí jenom z provizí. Často jsou na své činnosti podobně tratní, jako dušičky které seženou.
Finanční sektor spotřebovává stále větší počet lidských zdrojů. A že by se v něm dali najít úspory. Substitutem obchodování s cennými papíry jsou loterie. Většina obyvatelstva i firem nepotřebuje desítky bank, které jedna vedle druhé nabízí stejně předražené služby. Každá banka má své lidi na pobočce, lidi kteří vymýšlejí produkty, lidi na správu elektronického bankovnictví… Vždyť vznikem jediné banky, by se uvolnilo spousta pracovních sil. Je to stejné jako se zdravotními pojišťovnami, také by stačila bohatě jedna.
Když už jsem zmínil konkurenci, tak ta je pro úspory opěvovaná. Ale co je to za úpory? Vezněme zakázku na výstavbu budovy, tak se o ni uchází třeba 10 firem – pracovníci ve 10 firmách tak připravují realizaci stavby. Každá z firem třeba poptá dalších 9 subdodavatelů. Zakázku vyhraje 1 firma a ta k tomu přizve třeba 3 subdodavatele. Tedy přípravy se zúčastnilo 100 firem, a nakonec realizaci provedou 4. Práce dalších 96 je promrhána (a nechají si ji zaplatit na zakázkách, které získají). Vezměme teď třeba firmu, která vyrábí mobilní telefony. Tam není promrhaná ani tak práce v přípravě výroby, ale aby prodala své výrobky, tak potřebuje lidi, kteří ji budou dělat reklamu - udělají grafické návrhy, natočí reklamu, roznesou letáky do schránek atd.
Velká přezaměstnanost se vyskytuje mezi zaměstnanci v bezpečnostních složkách. V roce 1989 jsme měli 20 tisíc policistů. Dnes jich máme 50 tisíc a k tomu nepočítaně zaměstnanců bezpečnostních agentur. I když množství policistů roste, tak jejich práce je čím dál tím méně efektivní. Pokud by existoval skutečný zájem snížit zločinnost, tak máme další desítky tisíc volných lidí.
Jako houby po dešti se nám v poslední době vyrojili i nejrůznější věštci, kartářky, vědmy, astrologové, šamani, lidový léčitelé, gurové a dokonce i několik samotných vtělení bohů a bohyň. Stále zvyšující míra stresových situací v naších životech ve spojení s nedostatkem psychologů žene zákazníky do náruče těchto podnikatelů.
Nesmíme zapomenout na top managery. Ne, že by tito lidé byli použitelní na nějakou jinou práci než teď dělají. Schválně zkuste najít uplatnění pro lidi, kteří umí výtečně hrát golf, opalovat se na jachtách a popíjet v tryskáčích. Snad jediné uplatnění by našli jako kaskadéři, protože zvládají přenášet na dálnice kousky z Kobry 11. S nimi nepočítám ani na to umívání oken, naopak je potřeba vytvořit co nejštědřejší sociální systém, aby konečně přestali pracovat. Tito lidé totiž nikdy nerozumí tomu, co dělají. Napřed klidně řídí nemocnici, pak letiště, následně spalovnu. Proto nutím své podřízené marnit svůj čas na nesmyslné činnosti. Ti mají často co dělat, aby zachránili svoji firmu před likvidací pod jejich vedením.
Tomáš
Máte další tipy, kde by se dala ušetřit pracovní síla? Podělte se o ně v diskusi pod článkem.