Veřejná služba porušuje Listinu základních lidských práv a svobod
Úvod
Občanská sdružení Akční spolek nezaměstnaných a Evropský institut pro veřejné otázky vyjadřují ostrý nesouhlas se zákonem o veřejné s službě, o němž se domníváme, že je v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv a svobod, s Listinou základních práv a svobod i s mezinárodními smlouvami, které je ČR povinna dodržovat. Proto jsme vypracovali následující analýzu, jejímž cílem je ukázat, že veřejná služba hrubým způsobem porušuje práva občanů české republiky. Analýza má kromě jiného sloužit jako příspěvek k ústavní stížnosti na institut veřejné služby, kterou podali zástupci České strany sociálně demokratické začátkem ledna 2012.
Popis veřejné služby
Zákon o veřejné službě vyšel z dílny tehdejšího ministra práce a sociálních věcí P. Nečase a vstoupil v platnost v červenci 2009. Veřejná služba byla původně určena občanům v hmotné nouzi, kteří splnili přísné podmínky zákona a získali nárok na příspěvek na živobytí. K občanům v hmotné nouzi patří v drtivé většině nezaměstnaní, kteří již nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože jim uplynula podpůrčí doba, nebo občané, kteří nárok na podporu vůbec nezískali. Pokud byl takovému občanovi poskytován příspěvek v hmotné nouzi, mohl dostávat buď životní minimum ve výši 3 126,- Kč měsíčně, nebo existenční minimum ve výši 2 020,- Kč měsíčně. Nárok na životní minimum byl podmiňován povinností zadarmo odpracovat 20 hodin veřejné služby pro obce nebo pro neziskové organizace. Pokud občan zmíněných 20 hodin zadarmo neodpracoval, např. proto, že zákon neukládá obcím povinnost veřejnou službu poskytnout, dostával takový občan existenční minimum.
Od 1. 1. 2012 vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, jejímž předkladatelem je současný ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Novela přináší rozšíření počtu osob, které budou muset veřejnou službu zadarmo odpracovat. Zároveň dochází i k rozšíření subjektů, u nichž je nutné veřejnou službu vykonat i k rozšíření pracovních činností určených pro veřejnou službu. Nově budou do systému veřejné služby zařazováni nezaměstnaní občané, kteří jsou evidováni na úřadu práce déle jak 2 měsíce. Pokud nezaměstnaný odmítne nastoupit na veřejnou službu, bude vyřazen z evidence úřadu práce a znovu se bude moci do evidence přihlásit až po uplynutí 6 měsíců od vyřazení. Tím mu zároveň bude odejmuta podpora v nezaměstnanosti nebo u dlouhodobě nezaměstnaného dávky v hmotné nouzi, neboť výplata těchto dávek je podmíněna registrací na pracovním úřadě.
Všeobecná deklarace lidských práv, Listina základních práv a svobod
Domníváme se, že veřejná služba je v příkrém rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv a z ní vycházející Listinou základních lidských práv a svobod, jež je součástí Ústavy ČR. Z obou právních norem uvádíme výňatky, které mají souvislost s veřejnou službou.
Všeobecná deklarace lidských práv
Čl.4
Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo v nevolnictví; všechny formy
otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány
Čl.7
Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou zákonnou
ochranu bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu
proti jakékoli diskriminaci
Čl.22
Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a
nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v
souladu s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a
kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a svobodnému rozvoji jeho
osobnosti.
Čl.23
1) Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé
a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.
2) Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou
práci.
3) Každý, kdo pracuje, má nárok na spravedlivou a uspokojivou odměnu,
která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající
lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými
prostředky sociální ochrany.
Čl.25
1) Každý má právo na životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu jeho i
jeho rodiny, čítajíc v to potravu, šatstvo, bydlení, lékařskou péči a
nezbytné sociální služby; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v
nemoci, při pracovní nezpůsobilosti, při ovdovění, v stáří nebo v
ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku
okolností nezávislých na jeho vůli.
Čl.28
Každý má právo na to, aby vládl takový společenský mezinárodní řád, ve
kterém by práva a svobody v této deklaraci byly úplně uskutečněny.
Čl.30
Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno, jako by dávalo kterémukoli
státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo
dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo
některé ze svobod v této deklaraci uvedených.
Listina základních práv a svobod
Článek 3
(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy
pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního
nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině,
majetku, rodu nebo jiného postavení.
Článek 9
(1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:
a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo
osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody,
b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné
vojenské služby,
c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod,
nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové
hodnoty,
d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.
Článek 26
(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i
právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
(3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany,
kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu
hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.
Článek 28
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé
pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon
Článek 30
(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při
nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
(2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná
pro zajištění základních životních podmínek.
Veřejná služba porušuje následující ustanovení ústavních norem garantujících lidská a občanská práva
1.Právo na spravedlivou odměnu za práci
Článek 28 Listiny základních práv a svobod
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.
Zaměstnáním se rozumí pracovní vztah. Na práci ve veřejné službě se vztahují všechna ustanovení zákoníku práce kromě ustanovení o mzdě, jde proto jednoznačně o závislou práci, jejíž podmínky se musí řídi zákoníkem práce. Podle zákoníku práce musí každý za svoji práci obdržet mzdu či plat. Vzhledem k tomu, že odměna za výkon veřejné služby neexistuje, jde zjevně o porušení tohoto ustanovení. Zákonodárce se snaží vytvořit zvláštní kategorii pracovníků veřejné služby právě proto, aby mohl ustanovení o spravedlivé odměně za práci obejít. Poškozeným vykonavatelům vzniká nárok na náhradu škody, který se v případě masového rozšíření veřejné služby může stát velmi závažnou zátěží pro veřejné rozpočty.
Závěr: veřejná služba je v rozporu s čl. 28 Listiny.
2. Právo na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti
Článek 26, odst. (3) Listiny základních práv a svobod
Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.
Do konce roku 2008 si občané na nezaměstnanost platili veřejné sociální pojištění. Rovněž také firma, u níž byl občan zaměstnán, platila část veřejného sociálního pojištění na nezaměstnanost. Od roku 2009 došlo u občanů ke snížení odvodů veřejného sociálního pojištění právě o tu část, která byla na nezaměstnanost určena. Firmy na nezaměstnanost platí část veřejného pojištění i nadále. Dávky nezaměstnaným jsou dávkami pojistného charakteru. Nezaměstnanost je považována za závažnou sociální událost, kterou občan nezavinil. Společnost dávky v nezaměstnanosti vyplácet musí. Je věcí státu, jak si finanční prostředky na podpory a dávky nezaměstnaným opatří. Pokud si je neopatří výběrem veřejného sociálního pojištění, musí dávky platit z daní.
Odepření podpory v nezaměstnanosti pod záminkou, že uchazeč o zaměstnání po dvou měsících nezaměstnanosti odmítl nastoupit veřejnou službu, tedy bez souvislosti s odmítnutím placeného zaměstnání, je odepření mezinárodně srovnatelného přiměřeného hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti.
Závěr: veřejná služba je v rozporu s článkem 26, odst. (3) Listiny.
3. Zákaz výkonu nucených prací nebo služeb
Článek 9, odst. 1 Listiny základních práv a svobod
(1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
Za nucenou práci je považována podle čl. 2. Úmluvy Mezinárodní organizace práce o nucené nebo povinné práci, v českém právním řádu vyhlášené pod č. 506/1990 Sb., každá práce nebo služba, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně. Výjimky jsou stanoveny v témže článku úmluvy, přičemž ustanovení o veřejné službě platné podobě mezi ně nespadají.
Trestem se nerozumí jen postih podle trestního práva, nýbrž jakákoli újma, která by znamenala ztrátu nějakého práva osoby. K takovému postihu při odmítnutí nastoupit veřejnou službu nepochybně dochází, protože občan ztrácí právo na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti a právo na registraci na pracovním úřadě.
Závěr: veřejná služba je v rozporu s článkem 9, odst. (1) Listiny a s Úmluvou Mezinárodní organizace práce o nucené nebo povinné práci.
4. Právo na rovné zacházení
Článek 3 Listiny základních práv a svobod
(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy
pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního
nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině,
majetku, rodu nebo jiného postavení
Zákaz diskriminace je v případě veřejné služby porušován dvojím způsobem:
Porušování práva na stejný plat za stejnou práci
Každý občan v pracovním poměru má právo na stejný plat za stejnou práci u téže firmy. Pokud vykonavatelé veřejné služby pracují zadarmo či dostávají za svoji práci životní minimum místo existenčního, jedná se o porušení práva na rovné zacházení.
Diskriminace nezaměstnaných jako celé skupiny osob
Veřejnou službu vykonávají výhradně občané, kteří jsou postiženi nezaměstnaností. Příjemci jiných typů sociálních dávek pojistného či nepojistného charakteru (např. důchodci, ženy na rodičovské dovolené apod.), nejsou nuceni pracovat zadarmo v rámci veřejné služby. Je jim dokonce umožněno, aby si k dávce, kterou jim stát vyplácí (starobní či invalidní důchod, rodičovský příspěvek), neomezeně přivydělávali, aniž se jim dávka odnímá či krátí. Pro nezaměstnané byla možnost pobírat podporu v nezaměstnanosti a zároveň si přivydělávat zrušena a současná vláda žádá ještě po občanech bez práce, aby si šli svoji dávku odpracovat zadarmo v rámci veřejné služby. Jedná se tedy o nerovný přístup k různým sociálním skupinám.
Závěr: veřejná služba je v rozporu s čl. 3 Listiny.
5. Právo na lidskou důstojnost a osobní čest
Článek 10 Listiny základních práv a svobod
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
Vzhledem k tomu, že je veřejná služba provázena ze strany vlády a MPSV, ale i místních orgánů a politiků útoky na její vykonavatele jako na osoby, které se odmítají přizpůsobit požadavkům společnosti a „většinovému způsobu života“ a toto opatření je propagováno jako boj proti „příživníkům“ na sociálním systému, a to s cílem poštvat proti vykonavatelům veřejné služby ostatní skupiny českých občanů a politicky veřejnou službu zpopularizovat, vláda a MPSV porušují také právo na osobní čest a lidskou důstojnost. Nehledě na ústavní rovinu jsou tím také porušována příslušná ustanovení trestního zákona.
Závěr: při zavádění a propagaci veřejné služby vláda a MPSV porušují článek 10, odst. (1) Listiny.
Závěr
Z uvedených skutečností je zřejmé, že institut veřejné služby masivně porušuje ústavně garantovaná práva českých občanů. Dochází k tomu vzájemně souvisejícím narušením řady ustanovení, jež plyne přímo z podstaty veřejné služby v současné podobě. Proto nelze nedostatky současné koncepce veřejné služby odstranit drobnými úpravami a celou koncepci je nutné úplně opustit.
Současná vláda při obhajobě veřejné služby zpravidla argumentuje, že jde o opatření proti osobám, které nějakým způsobem poškozují veřejné ekonomické zájmy (spotřeba veřejných financí čerpáním sociálních dávek) či základní společenské a morální normy (údajné vyhýbání se práci). Přitom se nebere v úvahu fakt, že podle statistik MPSV připadá na jedno volné pracovní místo zhruba 12 uchazečů o práci. Nezaměstnanost tedy není zaviněna samotnými občany bez práce, ale jedná se o problém spojený s organizováním dělby práce ve společnosti. Z těch občanů, na které placená práce nezbude, dělá vláda lenochy a zločince. Současný vládní kabinet přistupuje k nezaměstnaným občanům hůře než k osobám ve výkonu trestu, neboť vězni, když pracují, dostávají za svoji práci zaplaceno. Výjimku tvoří jen osoby, které si výkon trestu odpykávají výkonem veřejně prospěšných prací. Vláda z nezaměstnaných občanů cíleně vytváří skupinu bezprávných občanů druhé kategorie, což je typické pro totalitní a autoritářské režimy.
Zpracovali:
Jana Richterová Vilém Gutfreund
Akční spolek nezaměstnaných Evropský institut pro veřejné otázky
Komentáře
Přehled komentářů
Jen nářek na Internetu je na nic, proč to ASN nesepíše a nepošle to k Mezinárodnímu soudu pro lidská práva do Haagu a i do Bruselu:Také ti co jsou schopni jít demonstrovat, ať vyletí v hojném počtu do ulic a dělají pořádný randál.Kdyby se sjednotily všechny protivládní hnutí a
organizace s levicí a stávkovalo se celoročně a celostátně , tak by se s tím mohlo něco udělat.Stálo by také za to podat na pana Drábka žalobu pro porušování lidských práv a obchodování s lidmi.
Re: verejna sluzba pro nezamestnane je porusovani prav obcanu teto zeme!!
(joly, 4. 7. 2012 10:22)souhlasím s john.!!! právě tu veřejnou službu vykonávám :-( a žádné zvýhodnění k tomu nemám!!!!
ROZPOR JE I VE ZDRAVOTNÍ PÉČI PŘI NEMOCI NEBO PRACOVNÍM ÚRAZU.
(Daniel, 31. 3. 2012 23:17)Vážení, domnívám se , že i v této oblasti se dopouští úřady práce diskriminace, protože dle vyjádření pracovnic ÚP nemám, a to i v případě, že budu nucen absolvovat veřejné práce, nárok na nemocenskou při pracovním úrazu, či dostanu-li angínu. Dověděl jsem se, že doktor, pokud je někdo veden na pracáku, má zákaz mu vystavovat neschopenku, aby nedostal nemocenskou. Je to v souladu se zákonem a listinou lidských práv a svobod.? Nebo to je jen výmyslem zbytečně aktivní zakomlexované úřednice? Děkuji za odpověď daniel
tohle co se tady deje musi nekdo nahlasit v bruselu
(jirka, 29. 3. 2012 0:15)tento clanek musi ale nekdo nejrpve ustavnimu soudu dorucit!!tohle co se v tyhle zemi deje prekracuje hranice svobody a demokracie!!je sprosty aby si lidi co nemuzou najit praci museli sosilani davku povinne a zadarmo odpracovat 80 hodinami prace!!kde to jsme??v koncentraku??nezamestnani nejsou zlocinci,jak se z nich snazi udelat par ceskych boslevickych zavistivych smejdu at se proberou burani cesky!!
Malá připomínka.
(Pavel Molík, 11. 2. 2012 13:20)Text považuji za fundovaný a vyčerpávajícím způsobem obsažný. Až na jedno mé doplnění. Kdo pracuje v tzv. Veřejné službě, nemá vedle žádné odměny ani hodinu započítanou do odpracovaných let pro důchod. Tedy teoreticky by mohli někteří lidé vykonávat nucené práce (tzv. Veřejnou službu) po celý produktivní věk, aniž by měli jediný den započtený jako odpracovaný pro důchod, resp. důchodové pojištění. Drábek sám přiznal, že chce výrazně navyšovat počet osob v tzv. Veřejné službě, takže podle jeho ďábelských plánů by se masově mělo zneužívat této neplacené práce a porobeným nezaměstnaným by se mělo znemožňovat odpracovat si poctivě roky pro pozdější zasloužený důchod.
O verejne sluzbe
(simona, 21. 1. 2012 20:51)tak tohle se vam povedlo vikonavam verejnou sluzbu a je to velice ponizujici
reakce na stať
(Josef Beer, 19. 1. 2012 13:03)Zásadní problém je, že nestačí nadávat, odsuzovat či domnívat se, ale prvotně znát a na tomto základě prokázat. To se ovšem nedaří. Domněnka není argument, pouze svědectvím exhibice a myšlenkové nedospělosti.
Re: reakce na stať
(Vilém, 20. 1. 2012 12:57)
Je velmi snadné vznášet různé zmatené připomínky i bez jakýchkoli znalostí a informací, poněkud směšné ale je, když se právě jejich autor dožaduje kvalitní argumentace, případně mluví bez souvislosti o tom, jak snadné je nadávat.
Postižení občané mohou samozřejmě argumenty z textu prakticky využít, a například veřejnost by rozhodně měla vědět, jaké jsou závady veřejné služby.
Drábek
(kybernetik , 17. 1. 2012 18:19)
je prostě nacistická špína nejhrubšího zrna , jemuž není žádná lež malá .
Je to zřemě psychopat , který ztratil soudnost a již tomu svému nesmyslu uvěřil .
VS a podobná šikana
(Anonym, 23. 7. 2012 15:26)