Zpráva o stavu lidských práva v oblasti nezaměstnanosti za rok 2011
1. 11. 2012
Zpráva o stavu lidských práv v oblasti nezaměstnanosti za rok 2011
Úvod
Zpráva o nezaměstnanosti si klade za cíl zachytit legislativní a společenské změny, ke kterým došlo v oblasti nezaměstnanosti v roce 2011.
1.Společenská a politická situace
Vládní koalice byla v roce 2011 tvořena třemi stranami: Občansko demokratickou stranou (ODS), TOP 09 a Věcmi veřejnými (VV).
V české společnosti bylo možno zaznamenat velké pnutí. Příznivci vládních stran zažívali zklamání, když zjistili, že jimi volení politici jen tupě škrtají státní výdaje, nezajímá je, jaké dopady budou tyto škrty mít a berou peníze sociálně slabým, kteří disponují jen omezenou možností bránit se. Nápadná byla propojenost politiků vládní koalice s představiteli křeťanského konzervatismu či přímo s pravicovými extremisty. Velkou nevoli v tomto směru vzbudil ministr školství P. Dobeš z Věcí veřejných, který si jako svého poradce vybral pana Bátoru, jenž proslul svojí fotografií, na níž stojí pod transparentem s nápisem: „Intelektuálové, jděte do h….u.“
Během roku 2011 byli někteří ministři Nečasova kabinetu odvoláni, většinou kvůli korupčním skandálům či kvůli neschopnosti vést svěřený resort.
Odpůrci vládní politiky a příznivci jiného typu vládnutí a hospodaření se státními prostředky začali organizovat protestní akce a stávky. Cílem těchto akcí bylo zastavit koaliční reformy, odstranit Nečasovu vládu a znovu uspořádat poměry v zemi pomocí předčasných voleb. Rok 2011 byl výjimečný množstvím a silou protestů, které organizovali odbory, neziskové organizace a občanská hnutí.
Protesty měly velmi klidný průběh a nechyběl v nich humor. Na transparentech při demonstracích bylo možné číst např. tato hesla reagující na zvyšování cen a snižování sociálních dávek: „Drahý rohlík, drahá houska – milé dárky od Kalouska.“, „Nečas, Kalous, kníže vyprázdní nám spíže.“, „Za Nečase, za Kalouska zdraží cesty, plyn i houska.“ Na důchodovu reformu občané reagovali takto: „Kdo se Drábkem nechá zmásti, ve stáří se bude pásti.“ „Sedmnáct a půl může chtít jen vůl.“ – takto okomentovali lidé záměr ministra financí M. Kalouska zrušit sníženou sazbu daně z přidané hodnoty a zavést jednotné DPH v základní sazbě. K demonstraci na Vítkově si občané připravili toto heslo: „Z téhle vlády se nám chce zvracet, budeme se k tobě, Žižko, stále vracet.“ Ani ministr školství Pavel Dobeš za Věci veřejné se netěšil velké oblibě, a to nejen u dospělých, ale také u žáků: „Stěžuje si malý Bobeš, že ho ve snu straší Dobeš.“ Snad na všech akcích zněla výzva: „Už je načase odstranit Nečase.“
2. Legislativa
V zákonodárné oblasti se rok 2011 vyznačoval legislativní smrští. Nečasova vláda předkládala do parlamentu zákony, ke kterým se odbory ani občanská sdružení nemohli vyjádřit a pokud nějaká diskuse proběhla, tak připomínky nebyly vzaty v úvahu a nebyly do zákonů zapracovány.
V oblasti nezaměstnanosti došlo k těmto legislativním změnám:
Od ledna 2011 začala platit novela zákon o zaměstnanosti, která byla společně s balíkem dalších zákonů schválená parlamentními stranami v režimu legislativní nouze v říjnu roku 2010. V únoru 2011 podala Česká strana sociálně-demokratická (ČSSD) k ústavnímu soudu stížnost na způsob přijetí těchto zákonů, neboť režim legislativní nouze může být využit jen ve výjimečných případech. Ústavní soud dal ČSSD za pravdu a vydal poněkud zvláštní rozhodnutí, podle kterého zákony přijaté v režimu legislativní nouze zůstaly v platnosti, ale parlament dostal za úkol znovu o nich hlasovat. Toto hlasování proběhlo v létě roku 2011.
V březnu 2011 předložil ministr práce J. Drábek vládě a parlamentu novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a další, v krátké době již druhou novelu zákona o zaměstnanosti. Obě tyto novely se dostaly do parlamentu v červnu 2011, tedy v téže době, kdy poslanci rozhodovali ještě o novele zákona o zaměstnanosti schválené v režimu legislativní nouze a ústavním soudem vrácené k opětovnému projednání.
Obsah zákonů
Novela zákona o zaměstnanosti protlačená vládními stranami v režimu legislativní nouze v roce 2010 a opětovně schválená v roce 2011 obsahovala tyto změny: vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání (přivýdělku), poskytování podpory v nezaměstnanosti až po skončení doby, v průběhu které by uchazeči měli být zabezpečeni prostředky z odstupného nebo odchodného a omezení výše podpory v nezaměstnanosti pro uchazeče, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo po dohodě se zaměstnavatelem.
Druhá Drábkova novela zákona o zaměstnanosti z roku 2011 přinesla nezaměstnaným další restrikce. Došlo k: zavedení sdíleného zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce, rozšíření veřejné služby, vytvoření dalších překážek pro zařazení a vedení uchazečů v evidenci úřadu práce, rozšíření povinnosti nastoupit na veřejně prospěšné práce, zhoršení podmínek pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti a k zrušení povinnosti pro zaměstnavatele hlásit volná pracovní místa.
Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi z roku 2011 obsahovala: přechod na existenční minimum jako primární nástroj zabezpečení osob v hmotné nouzi, časové omezení vyplácení doplatku na bydlení, požadavky na rychlejší prodej nemovitého i movitého majetku pro osoby v sociální tísni, donucení rodičů využívat pro vlastní potřeby majetek nezletilých dětí, zrušení úhrady nákladů spojených s hledáním zaměstnání, zhoršení dostupnosti sociální pomoci souběžnou novelou zákona o zaměstnanosti a sankční odepření příspěvku na živobytí celým skupinám společně posuzovaných osob
Transformace úřadů práce
Na jaře 2011 přehlasovala poslanecká sněmovna senátní i prezidentské veto a definitivně schválila Drábkův zákon o transformaci pracovních úřadů. V Praze byl vytvořen Centrální úřad práce, který se stal přímým nadřízeným orgánem krajských poboček pracovních úřadů, čímž tyto pobočky ztratily určitou, byť omezenou míru samostatnosti. Na krajské pobočky byla převedena povinnost vyplácet všechny sociální dávky pojistného i nepojistného charakteru a zároveň došlo k propouštění zaměstnanců úřadů práce. Problém spojený s nárůstem pracovních úkolů, které bylo třeba zvládnout s menším počtem zaměstnanců, měl být podle ministra práce řešen zavedením nového moderního informačního systému. Úředníci, kteří na pracovních úřadech po vlně propuštění zůstali, upozorňovali na konci roku ministra, že nový počítačový systém není odzkoušený a že s ním budou problémy. Tyto námitky Drábek ignoroval stejně jako letní protesty zaměstnanců úřadů práce, kteří nesouhlasili s propouštěním a argumentovali tím, že nárůst agendy není možné zvládnout.
DONEZ (DOcházka NEZaměstnaných na pošty)
Začátkem listopadu 2011 odstartoval Drábkův projekt DONEZ. Projekt spočívá v tom, že nezaměstnaný občan musí několikrát týdně navštěvovat vybrané pracoviště České pošty a tam se hlásit. Poštovní úřednice ho při každé návštěvě zapíše do počítače a určí mu termín další návštěvy. Cílem DONEZu je podle ministra Drábka potírat nelegální práci. Občané ale byli jiného názoru a již na konci roku si začali na DONEZ stěžovat ombudsmanovi.
3. Dopady sociálních reforem na nezaměstnané
Sociální reformy dopadly na nezaměstnané velmi tvrdě. Nečasova vláda v krátkém časovém období schválila dvě novely zákona o zaměstnanosti a jednu novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Všechny tyto zákony způsobily lidem bez práce velmi citelné restrikce a omezení jejich základních práv. Sociální reforma sice přinesla určité škrty všem sociálním skupinám, kterými se ministerstvo práce věnuje, ale nezaměstnaní na tom byli opravdu ze všech nejhůře.
4. Činnost ministerstva práce a sociálních věcí
Činnost ministerstva práce a sociálních věcí byla v roce 2011 pod velkým drobnohledem občanů, odborů a různých občanských iniciativ. Pozornost a ostrou kritiku vzbudilo zvláště:
1.Zajišťování zakázek soukromým firmám
Velmi nápadná byla snaha ministra J. Drábka a jeho náměstků zajišťovat státní zakázky soukromým firmám. Zakázky a různé projekty byly často zbytečné, pro stát nevýhodné a pro občany někdy dokonce šikanózní. Velká část finančních prostředků na tyto projekty byla použita z Evropského sociálního fondu, který má sloužit ke zmírňování dopadů ekonomické krize v oblasti nezaměstnanosti. Zde jsou příklady:
A) Projekt DONEZ (Docházka nezaměstnaných na pošty)
Projekt DONEZ spočívá v tom, že se vybraní nezaměstnaní musí po dobu 3 měsíců hlásit 2 krát až 3 krát týdně na poště. Terminál Czech Point jim pak určí další návštěvu. Za každé přihlášení nezaměstnaného dostává pošta 45,- Kč. Odbavení jednoho nezaměstnaného trvá přibližně 10 minut. Smlouvu s Českou poštou uzavřelo MPSV počátkem září 2011 na dobu 2 let. Za toto období by mělo projektem projít zhruba 170 000 lidí bez práce a pošta na nich vydělá podle smlouvy 233 720 100 ,- Kč.
B) Pracovní agentury
Novela zákona o zaměstnanosti předložená J. Drábkem do sněmovny na jaře 2011 počítala s tím, že někteří nezaměstnaní budou předáváni pracovním agenturám, které se jim budou snažit najít práci. Za každého nezaměstnaného by měla pracovní agentura obdržet od úřadu práce paušál ve výši 5 000,- Kč. Pokud se agentuře podaří umístit nezaměstnaného do pracovního procesu, měla by dostat částku pohybující se v rozmezí 500,- 1250,- Kč podle délky sjednaného pracovního poměru
C) Počítačový systém na úřadech práce
V druhé polovině minulého roku začaly být úřady práce vybavovány novým, údajně lepším softwarem, který měl být naostro spuštěný začátkem ledna 2012. Zaměstnanci úřadů práce si na konci roku stěžovali, že nejsou dostatečně proškolení na práci s novým informačním systémem a upozorňovali na možné problémy. Na tato upozornění ministr práce ale nebral zřetel.
D) Sociální karty
Na konci roku 2011ministr práce J. Drábek seznámil veřejnost se svým záměrem vyplácet všechny druhy sociálních dávek prostřednictvím tzv. sociálních karet. Každý občan, který pobírá od státu nějaký druh sociální dávky bude mít zřízený sociální účet, na který mu budou z ministerstva práce posílány peníze. Zakázku na zřizování a vedení sociálních účtů dostala Česká spořitelna.
E) Propagace sociální reformy
MPSV odstartovalo začátkem listopadu 2011 informační kampaň k sociální reformě (http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/).Za zbytečnou kampaň utratilo ministerstvo 747 000,- Kč.
2. Zajišťování bezplatné pracovní síly formou veřejné služby
V roce 2011 představil J. Drábek svoji koncepci o rozšíření veřejné služby a připravil k tomu legislativu. Dle této koncepce musí každý nezaměstnaný evidovaný déle jak 2 měsíce na úřadu práce zadarmo odpracovat až 20 hodin týdně pro obce, neziskové organizace a další subjekty.
Podle Drábkových záměrů měl vzniknout centrální úřad s názvem Národní koordinační pracoviště VS, jehož cílem by bylo organizovat činnosti spojené s veřejnou službou a vyhodnocovat, jak nezaměstnaní pracují.
3. Výplata nadstandardně vysokých odměn
Na konci roku zveřejnila veřejnoprávní média informaci o stotisícových odměnách, které nechal J. Drábek vyplatit svým náměstkům a jiným blízkým spolupracovníkům na ministerstvu práce a sociálních věcí. J. Drábek zprávu potvrdil s odůvodněním, že jeho podřízení odvedli velký kus poctivé práce a odměny si plně zaslouží.
5. Vztah společnosti k nezaměstnaným a k sociálně vyloučeným
Nepokoje na Šluknovsku
V létě minulého roku vypukly občanské nepokoje v několika obcích ve Šluknovském výběžku.
Nepokoje upozornily na naprostou nefunkčnost sociálního systému v oblasti pomoci sociálně slabým občanům. Postupně vycházelo najevo, že obce, které zprivatizovaly svůj bytový fond, jsou bezmocné vůči podnikatelským snahám soukromých majitelů domů. Ti sestěhovávají sociálně slabé občany do svých domů a zneužívají jejich tísně tím, že nadsazují nájmy v bytech. Sociálně slabý občan, kterému je státem přiznán příspěvek na bydlení, totiž tyto peníze nedostane do ruky, ale příspěvek na nájem plyne přímo soukromému majiteli domu či bytu.
Prvotním cílem pouličních shromáždění, které se konaly téměř každý víkend od července do října minulého roku, nebyla snaha přimět politiky k řešení problému, ale spíše šířit averzi vůči sociálně slabým a vůči romskému obyvatelstvu. Shromáždění se často konala před ubytovnami pro chudé, kteří se právem obávali o svoji bezpečnost i v době mimo tyto akce. Na shromážděních si lidé vyměňovali svoje názory: „Co děláte před ubytovnou? Jděte za starostou!“ „Starosta je doma, ten na to s…e“ a také skandovali různá hesla, např. „Romové do práce, romové do práce.“ Bohužel ale nebylo řečeno do jaké práce mají romové jít, když žádná není, neboť obce ve Šluknovském výběžku se potýkají s vysokou nezaměstnaností.
6. Diskriminace
V roce 2011 se stávali nezaměstnaní obětí diskriminace častěji než v předchozích letech. Došlo ke zvýšení diskriminace nezaměstnaných v oblasti fungování sociálního systému, neboť lidé bez práce byli postiženi sociálními reformami Nečasovy vlády více než např. důchodci či ženy na rodičovské dovolené. Prohloubila se také diskriminace společně žijících vícegeneračních rodin, kdy rodinní příslušníci byli stejně jako v předchozích letech nuceni živit nezaměstnané členy rodiny. Diskriminaci v oblasti trhu práce ministerstvo vůbec neřešilo a antidiskriminační zákon nebyl dodržován.
7. Sdělovací prostředky
V oblasti informovanosti veřejnosti sdělovacími prostředky o problematice nezaměstnanosti jsme zaznamenali jistý posun dopředu. Pochvalu si zaslouží zvláště novináři pracující v internetových médiích., kteří se snažili včas informovat o připravovaných zákonech a jejich dopadech na nezaměstnané. Dokonce i veřejnoprávní média upustila od mediální štvanice na občany bez práce a začala o jejich problémech informovat poněkud objektivněji a s větším pochopením. Důvod ke spokojenosti ovšem rozhodně není. O nezaměstnaných média totiž informovala většinou v souvislosti se zákony, které ministr práce připravil.
8. Kultura
Významným počinem v kulturní oblasti byl dokument Víta Janečka s názvem Závod ke dnu, který se po určitých peripetiích podařilo dostat do kin i do České televize. Ta odvysílala jeho zkrácenou verzi s názvem Robota. Dokument pojednává o problémech lidí z Prostějova a blízkého okolí, kteří ztratili práci po uzavření místní továrny na výrobu textilu. Osobní výpovědi těchto nezaměstnaných jsou proloženy názory sociologa J. Kellera, ekonomky I. Švihlíkové, politologa V. Bělohradského a rozvojového experta T. Tožičky na ekonomickou krizi, úlohu práce v životě člověka a nezaměstnanost.
Problematikou lidí bez práce se zabýval i dokument Češi v krizi v poločase, který bylo možno shlédnout v létě na programu ČT 2.
9. Zdravotnictví
V roce 2011 došlo ke zvýšení cen léků a zdravotnické péče. Toto zvýšení cen nebylo zohledněno v navýšení dávek pro nezaměstnané, kterým se dávky nejen nezvýšily, ale často i snížily. V důsledku toho měli nezaměstnaní zhoršený přístup k lékařské péči. Mnozí nezaměstnaní k lékaři raději nechodili ze strachu, že nebudou mít na zaplacení zdravotnických poplatků, od nichž nejsou ze zákona osvobozeni. Osvobození od platby zdravotnických poplatků se týká jen nezaměstnaných, kterým byly přiznány dávky v hmotné nouzi a takových nezaměstnaných je kvůli špatně nastaveným zákonům velmi málo. Velká část nezaměstnaných je sice evidovaná na pracovním úřadě, ale nemají nárok na podporu či dávky v hmotné nouzi, takže od státu nedostávají žádné finanční prostředky.
10. Rodinná politika
Rodinná politika státu se podobně jako v předchozích letech zaobírala pouze rodinami s velmi malými dětmi. Dopady nezaměstnanosti na osud občanů a jejich rodin se nikdo nezabýval. Došlo dokonce ke zpřísnění podmínek pro výplatu dávek a k většímu nucení rodinných příslušníků živit nezaměstnaného člena rodiny. Stát tak ještě více přenášel důsledky sociálních problémů spojených s nezaměstnaností na občany a jejich blízké a způsoboval rozpad rodin. Vyživovací povinnost se nevztahovala jen na manžele, ale také na další příbuzné. Bohužel i v roce 2011 přetrvávala v českém sociálním systému absurdita v podobě státem nucené vyživovací povinnosti seniorů vůči svým nezaměstnaným dospělým dětem, které jsou často již ve středním věku.
Závěr
Rok 2011 byl pro nezaměstnané, jejich rodiny i ostatní občany hodně špatný.Ve velmi krátkém období bylo Nečasovou vládou přijato několik zákonů, které omezují práva nezaměstnaných občanů a snižují či odjímají jim finanční prostředky. Zvlášť odsouzeníhodné je zneužívání finančních prostředků státu a Evropského sociálního fondu k šikanování nezaměstnaných pomocí docházky na pošty či zneužívání lidí bez práce jako bezplatné pracovní síly v rámci veřejné služby. Zrůdnost veřejné služby a projektu DONEZ se plně projevila v roce 2012.
Zpracovala: Jana Richterová
Komentáře
Přehled komentářů
Když se to všechno čte takhle pěkně pohromadě, chce se člověku zvracet. Proč člověku, který celý život poctivě pracoval bez jediné absence nakonec stát takto znechutí život, místo aby mu zajistil důstojné pracovní místo.
Jenže, co dělat?
Hrůza
(jerry, 2. 11. 2012 9:41)