Jdi na obsah Jdi na menu
 

Výsledky boje s nelegální prací jsou žalostné

14. 4. 2012

Ministerstvo práce a sociálních věcí nedávno zveřejnilo výsledky svého snažení potírat nelegální zaměstnávání. Uvádí, že v roce 2011 „provedlo 166 756 kontrol kvůli nelegální práci. Jen ve čtvrtém čtvrtletí bylo provedeno 38 198 kontrol, zároveň bylo uloženo 1 486 pokut v celkové výši 28 592 064 korun.“ Ačkoli ministerstvo práce bude zcela určitě chválit svoji činnost v oblasti boje s nelegální prací, my, jako členové občanského sdružení Akční spolek nezaměstnaných ke chvále nevidíme důvod.

Za 4. čtvrtletí roku 2011 bylo provedeno 38 198 kontrol  a uloženo jen 1 486 pokut. Znamená to, že velká většina kontrolovaných firem nelegálně nezaměstnávala, neboť  ministerstvu odhalilo jen 3,89 % ekonomických subjektů , které měly problémy s prací na černo. Buď tedy nelegální zaměstnávání není tak velký problém, jak se obecně tvrdí nebo to problém je, ale inspektoráty práce nechodí kontrolovat ty „správné“ firmy či při kontrole pochybení neodhalí.

Ministerstvo práce také uvádí, že na pokutách za „černou“ práci vybralo v posledním čtvrtletí minulého roku 28 592 064,- korun. V průměru tedy připadá na jednu nelegálně zaměstnávající firmu pokuta ve výši 19 241,- Kč. V roce 2011 činila maximální výše pokuty pro subjekt, který umožní nelegální práci, 5 miliónů korun. Pro občana, který se nechal nelegálně zaměstnat, byla tato maximální výše stanovena na 10 000 korun.

 

Pokud to tedy shrneme, musíme nutně dospět k závěru, že kontrolní činnost ministerstva práce v oblasti nelegálního zaměstnávání, je nedostatečná a neefektivní, neboť se podařilo tuto práci prokázat jen zlomku kontrolovaných subjektů. Také skutečná výše pokut je až směšně nízká oproti částkám, které mohly být za práci na černo podle zákona uděleny.

 

Na občanské sdružení Akční spolek nezaměstnaných se obracejí občané a stěžují si, že  některé firmy zaměstnávají pouze na černo nebo nutí občany uzavírat pracovní smlouvy, v nichž je sjednána jen minimální či zaručená mzda. Občan kromě této mzdy pak obdrží ještě nějaké peníze navíc, z těchto peněz ale není ani firmou ani zaměstnancem odváděno pojistné. Z takových nekalých praktik mají jednoznačně prospěch firmy. Pro občany není nelegální či pololegální práce moc výhodná kvůli nejistotě, zda bude odměna za vykonanou práci vůbec vyplacena a také z důvodu nízkých dávek v případě nemoci a nezaměstnanosti, neboť tyto dávky se počítají z legálně zúčtované a vyplacené mzdy.

 

Problémy s nelegálním zaměstnáváním v České republice jsou dost velké a to, že se nedaří je řešit, je z velké části chyba ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě nízkých pokut za to může také neefektivní metoda kontrol. Pokud je kontrola firmě předem oznámena, nelegálně zaměstnané občany pochopitelně nikdo neodhalí. Kontroly by měly být dělány nečekaně a za přítomnosti policie jako je tomu na západ od našich hranic. Pomohlo by také nasazení agentů provokatérů, jež by mohli odhalovat firmy, které při pracovním pohovoru klidně lidem do očí říkají, že je nezaměstnají jinak než nelegálně či pololegálně. V neposlední řadě je třeba připomenout, že mnoho lidí je nuceno vstoupit do černé ekonomiky kvůli špatně fungujícímu sociálnímu systému. V situaci, kdy na jedno volné pracovní místo připadá celorepublikově kolem čtrnácti až patnácti nezaměstnaných a kdy jsou podpory a dávky v nezaměstnanosti stále snižovány, pak mnoha občanům nezbývá nic jiného než přistoupit na nabídku nelegální práce, neboť jiné zaměstnání nemohou najít.

 

Jana Richterová

občanské sdružení Akční spolek nezaměstnaných

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář