Jdi na obsah Jdi na menu
 

Podněty ASN a EIVO k novele zákona o zaměstnanosti v roce 2013

13. 3. 2013

 

Podněty ASN a EIVO k novele zákona o zaměstnanosti v roce 2013
 
Občanská sdružení Akční spolek nezaměstnaných a Evropský institut pro veřejné otázky vyjadřují své návrhy a požadavky k novele zákona o zaměstnanosti, která by měla být předložena vládě a parlamentu v první polovině roku 2013.
Žádáme především o zrušení kroků uskutečněných bývalým ministrem práce J. Drábkem, ale také o nápravu některých dlouhodobých strukturálních nedostatků v politice zaměstnanosti:
 
Zrušit veřejnou službu a odškodnit obětí nucených prací
Z nálezu ústavního soudu vyplývá, že veřejná služba porušuje nejen jeden, ale hned několik bodů Listiny základních lidských práv a svobod, která je nedílnou součástí ústavy ČR. Došlo k porušení zákazu nucených prací, k porušení práva na spravedlivou odměnu za práci, k porušení práva na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, k porušení práva na lidskou důstojnost a k porušení práva na svobodnou volbu povolání. Veřejnou službu je proto třeba úplně zrušit. Odmítáme všechny snahy o jakékoli pozměnění tohoto institutu. Pojem veřejná služba musí být odstraněn z českého právního řádu, neboť již samotné toto sousloví naznačuje, že občané postižení nezaměstnaností jsou od toho, aby druhým či společnosti sloužili. Nezaměstnaným, kteří byli poškozeni veřejnou službou, by měla být vyplacena ušlá mzda a odškodnění.
 
Zrušit projekt DONEZ
DONEZ (docházka nezaměstnaných na pošty) způsobuje nezaměstnaným časovou a finanční ztrátu a znemožňuje jim hledat si zaměstnání. Zasahuje do soukromého života občanů, kteří si nemohou plánovat svůj osobní a rodinný život. Velmi negativně se k docházce nezaměstnaných na pošty vyjádřil i ombudsman. Požadujeme proto okamžité zastavení tohoto projektu.
 
Zvýšit hmotné zabezpečení nezaměstnaných občanů
V oblasti hmotného zabezpečení nezaměstnaných občanů požadujeme:
 
A) upravit podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti
V posledních letech docházelo ke zpřísňování podmínek, za kterých má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti. Do konce roku 2011 musel občan v posledních třech letech odpracovat alespoň 12 měsíců, aby mu vznikl nárok na podporu, od roku 2012 musí mít opracováno 12 měsíců v posledních dvou letech. Kvůli neustálému zpřísňování podmínek, které je nutno splnit, mnoho nezaměstnaných nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, ačkoli si na tuto sociální událost platili veřejné sociální pojištění. 
 
B) zvýšit podporu v nezaměstnanosti a prodloužit dobu jejího pobírání
Česká republika patří k zemím, ve kterých je podpora v nezaměstnanosti nízká a poskytuje se velmi krátkou dobu. Požadujeme, aby se podpora v nezaměstnanosti vyplácela po celou dobu trvání nezaměstnanosti alespoň ve výši 70 % průměrného čistého výdělku.
 
C) obnovit možnost pobírat podporu v nezaměstnanosti a vykonávat nekolidující zaměstnání
Žádáme, aby došlo k obnovení možnosti pobírat podporu v nezaměstnanosti a vykonávat tzv. nekolidující zaměstnání. Možnost přivydělávat si k podpoře byla začátkem roku 2012 zrušena a místo toho byli nezaměstnaní nuceni pracovat zadarmo v rámci veřejné služby.  
 
D) obnovit možnost souběhu pobírání odstupného a podpory v nezaměstnanosti
Žádáme, aby došlo k obnovení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a odstupného. Odstupné je odškodnění, které vyplácí firma zaměstnanci za to, že ho již nemůže dále zaměstnávat, protože pro něj nemá práci. Nevidíme důvod, proč by měl být občan, který přijde o zaměstnání z důvodu nadbytečnosti, přicházet ještě o podporu v nezaměstnanosti.
 
E) zrušit snížení podpor při ukončení pracovního poměru dohodou či výpovědí ze strany zaměstnance
Požadujeme, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla krácena z důvodu ukončení pracovního poměru dohodou či výpovědí ze strany zaměstnance.
 
Transformovat úřady práce ze složky represivní v instituci poskytující moderní služby zaměstnanosti
 
Úřady práce v současné době vykonávají mnoho různých činností, ale neplní svou základní funkci, a tou je pomoc občanům rychle najít zaměstnání. Žádáme, aby úřady práce:
 
A) poskytovaly pravdivé, aktuální a včasné informace o volných pracovních místech
Ve své základní funkci, kterou je zprostředkování zaměstnání, úřady práce naprosto selhávají.
Nabídek volných pracovních míst je málo, inzeráty od zaměstnavatelů nejsou aktualizované a prověřené. Úřady práce jen pasivně čekají na to, jestli jim firmy vůbec nějaká volná místa nahlásí, místo toho, aby zaměstnavatele aktivně oslovovaly.
 
B) byly vybaveny výpočetní technikou, která by sloužila nezaměstnaným
Vybavenost úřadů práce výpočetní technikou, kterou by mohli užívat nezaměstnaní k hledání volných pracovních míst, je velmi malá. Požadujeme, aby každá pobočka pracovního úřadu disponovala dostatečným počtem počítačů s patřičným vybavením včetně tiskárny a přístupu k internetu, aby si nezaměstnaní mohli na pracovním úřadě napsat a vytisknout životopis a komunikovat s budoucími zaměstnavateli elektronicky.
 
C) poskytovaly pestrou nabídku mnoha různých kurzů a pomoc kvalifikovaných psychologů
Kromě rekvalifikačních kurzů, jejichž nabídka je velmi malá, by měly úřady práce poskytovat nezaměstnaným krátkodobé kurzy, ve kterých by si lidé bez práce mohli oživovat a doplňovat své znalosti. Jedná se o hlavně o kurzy jazykové a kurzy práce s výpočetní technikou. Nezbytná je pro nezaměstnané také pomoc kvalifikovaných psychologů, jichž je ale na úřadech práce málo.
 
D) Obnovení nároku na zařazení do evidence uchazeče o zaměstnání i při odchodu ze zprostředkovaného zaměstnání.
Tato překážka pro zařazení do evidence porušuje právo na svobodnou volbu povolání garantované Listinou základních práv a svobod, protože využití tohoto práva má v daném případě stejné následky jako porušení právních povinností při zprostředkování zaměstnání.
 
Zrušit možnost převádět povinnosti úřadu práce na jiné subjekty
V posledních letech úřady práce omezují poskytované služby a převádějí své povinnosti na jiné subjekty, které dostávají od státu zaplaceno, ačkoli svou činností nezaměstnané poškozují. Požadujeme, aby zprostředkování zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti mohl vykonávat pouze úřad práce. Musí dojít k výraznému omezení role personálních agentur a ke zrušení možnosti veřejného financování komerčního zprostředkování zaměstnání.
 
Zrušit veřejně prospěšné práce a nahradit je dočasným zaměstnáním na plný úvazek
Pojem „veřejně prospěšné práce“, který se užívá v souvislosti s nezaměstnanými, se velmi často zaměňuje s pojmem „obecně prospěšné práce“, které jsou určeny pro osoby odsouzené k výkonu lehčího trestu. Vzniká tak mylný dojem, že nezaměstnaní se něčím provinili a že je možno s nimi zacházet stejně jako s těmi, kteří přestoupili zákon. Sousloví „veřejně prospěšné práce“ je třeba zrušit a nahradit ho jiným výrazem, např. „dočasné zaměstnání“. Toto zaměstnání musí být plný úvazek, pokud sami vykonavatelé nemají zájem o zkrácený úvazek.
 
Zrušit sociální karty
Nezaměstnaní podobně jako mnozí jiní příjemci různých typů sociálních dávek ostře protestují proti sociálním kartám a požadují jejich úplné zrušení. O formě platby (poukázkou, v hotovosti, převodem na svůj účet) by měl zásadně rozhodovat příjemce.
 
Upravit práva nezaměstnaných
Zákon o zaměstnanosti ukládá občanům mnoho povinností, ale nepřiznává jim téměř žádná práva. Nezaměstnaní by měli mít kromě jiného právo na:
 
A) volbu úřadu práce a zprostředkovatele/ky
Nezaměstnaný by měl mít právo zvolit si úřad práce a zprostředkovatele/ku, tedy úředníka/ci pracovního úřadu, který/á mu pomůže najít odpovídající zaměstnání. Toto opatření by pomohlo motivovat úředníky k poskytování kvalitnějších služeb nezaměstnaným
 
B) odmítnout datum příští návštěvy pracovního úřadu a dohodnout si jiný termín
K důležitým právům občana také patří možnost dohodnout si datum příští návštěvy pracovního úřadu v jiný termín, než jaký mu určí zprostředkovatel/ka a to zvláště z důvodu domluvené návštěvy u lékaře či zaplacené nebo zamluvené rekreace apod.
 
C) sankční vyřazení zkrátit na dobu 2 měsíců s povinností státu hradit zdravotní pojištění
Úřady práce by měly mít možnost vyřadit nezaměstnaného z evidence jen ve zcela výjimečných případech. Požadujeme, aby toto vyřazení mohlo být maximálně na 2 měsíce a aby i po tomto vyřazení měl stát povinnost hradit za nezaměstnaného zdravotní pojištění.
 
Upravit povinnosti zaměstnavatelů
 
A) obnovit povinnost pro firmy hlásit volná pracovní místa
Vzhledem k tomu, že od roku 2012 firmy již nemusí hlásit volná pracovní místa, nemají v současné době úřady práce přehled o situaci na trhu práce, nevědí jaké obory doporučit nezaměstnaným, kteří se chtějí rekvalifikovat apod.
 
B) zavést závazná pravidla pro pohovory a výběrová řízení
Požadujeme, aby byla vytvořena závazná pravidla pro pohovory a výběrová řízení, což by mělo zamezit tomu, že některé skupiny občanů jsou vylučovány z trhu práce a nedostanou se ani do prvního kola výběrového řízení. K omezení diskriminace by pomohlo zavedení anonymních životopisů a dotazníků.
 
Nezavádět a nezvýhodňovat práci na částečné úvazky
Protestujeme proti jakémukoli zvýhodňování práce na částečné úvazky. Finanční prostředky státu či Evropské unie by měly být vynaloženy na tvorbu plnohodnotných pracovních míst. Částečné úvazky jsou nevýhodné jak pro občany, protože dostávají nižší mzdy, tak pro stát, neboť ten z těchto menších mezd vybere méně peněz na zdravotním a sociálním pojištění a v mnoha případech musí ještě občanům doplácet různé sociální dávky.
 
Započítávat celé období nezaměstnanosti do náhradních dob pro přiznání nároku na starobní důchod
Pro nárok na starobní důchod je třeba splnit dvě podmínky: dosáhnout důchodového věku a mít odpracováno alespoň 35 let. Do odpracovaných let se započítávají i tzv. náhradní doby, kdy občan nepracuje např. z důvodu péče o rodinného příslušníka nebo z důvodu nezaměstnanosti. Do konce roku 1995 se doba evidence započítávala jako náhradní doba neomezeně. Nyní se započítávají maximálně tři roky za celý život občana. V důsledku tohoto opatření v ČR přibývá lidí, kteří kvůli nezaměstnanosti nemají nárok na starobní důchod, ačkoli již dosáhli důchodového věku. Požadujeme, aby bylo do náhradních dob započítáváno celé období, kdy je občan veden na pracovním úřadě.
 
Snížení sankcí za výkon nelegální práce pro občany
A to nejméně do doby, kdy bude obnovena funkčnost sociálního systému a pro nezaměstnané zpřístupněna v adekvátním rozsahu podpora v nezaměstnanosti. V současné situaci jsou totiž mnozí lidé ponecháni bez jakékoli pomoci a jsou pak nuceni uspokojovat základní životní potřeby bez zřetele na ustanovení o nelegální práci. Požadujeme, aby v situacích, kdy stát odepřením přiměřené podporou občany do výkonu nelegální práce sám vehnal, nebyly sankce vůbec uplatňovány. 
 
Omezit zaměstnávání cizích státních příslušníků
Vzhledem k dlouhodobě napjaté situaci na trhu práce, kdy je např.za měsíc únor 2013 na úřadech práce evidováno 593 683 nezaměstnaných a 34 635 volných pracovních míst, požadujeme výrazné omezení zaměstnávání cizích státních příslušníků.
 
 
 
Jana Richterová                                                      Vilém Gutfreund
Akční spolek nezaměstnaných                               Evropský institut pro veřejné otázky
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ZAPOČÍTAVAT CELE OBDOBI NA UŘADĚ PRÁCE

(olina, 29. 4. 2013 16:54)

Započítávat celé období nezaměstnanosti do náhradních dob pro přiznání nároku na starobní důchod Stímto souhlasím