Jdi na obsah Jdi na menu
 

Odpověď MPSV na podněty ASN k novele zákona o zaměstnanosti 2013

11. 4. 2013

 

V Praze dne 28. března 2013
Č. j.: 2013/17822 - 412/1
 
Vážená paní Richterová,
 
obrátila jste se jménem občanského sdružení Akční spolek nezaměstnaných na Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) s elektronickým podáním, ve kterém vyjadřujete své návrhy a požadavky k novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). K Vámi navrhovaným změnám uvádím následující.
 
V případě ztráty zaměstnání má fyzická osoba možnost volby, zda si bude hledat nové zaměstnání sama, nebo zda požádá Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) o zprostředkování zaměstnání. V případě, že si uchazeč o zaměstnání zvolí druhou možnost, úřad práce mu poskytuje potřebnou pomoc k tomu, aby co nejdříve nalezl uplatnění na trhu práce a mohl prací získávat finanční prostředky pro uspokojování svých životních potřeb, nikoliv, aby tyto finanční prostředky získával pouze pobíráním podpory v nezaměstnanosti. Zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získává uchazeč o zaměstnání nejen práva, ale současně je povinen plnit i zákonem o zaměstnanosti stanovené povinnosti, například plnit povinnost součinnosti s úřadem práce spočívající v dostavení se uchazeče o zaměstnání ve stanoveném termínu na úřad práce. Nelze tedy akceptovat námitku, uvedenou ve Vašem podání, že by mělo být uchazeči o zaměstnání umožněno odmítnout dostavit se ve stanoveném termínu k jednání, neboť by tímto byl zmařen základní účel a smysl vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, kterým je především zprostředkování vhodného zaměstnání uchazeči o zaměstnání. Nad to lze konstatovat, že primární snaha o uplatnění se na trhu práce musí být na straně uchazeče o zaměstnání.
 
V případě, že by bylo stanoveno, že stát je povinen hradit za všechny nezaměstnané osoby, ať už vedené nebo nevedené v evidenci uchazečů o zaměstnání, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, a zároveň by bylo celé období nezaměstnanosti považováno za náhradní dobu důchodového pojištění, byla by tato skutečnost pro nezaměstnané osoby demotivující ve vztahu k nalezení nového zaměstnání.
 
Úřad práce zprostředkovává zaměstnání uchazečům o zaměstnání podle aktuální situace na trhu práce. Pokud se v nabídce volných pracovních míst v databázi úřadu práce nevyskytuje pracovní místo, které by bylo pro daného uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním, nemůže být tomuto uchazeči o zaměstnání zprostředkováno.
 
Z ustanovení § 7a zákona o zaměstnanosti plyne, že úřad práce může určit úkony, které lze vůči němu činit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. Tato právní úprava není v rozporu s článkem 2 Listiny základních práv a svobod, neboť místa, na kterých má uchazeč o zaměstnání plnit své povinnosti, jsou stanovena zákonem o zaměstnanosti, konkrétně v ustanovení § 28 odst. 2. Povinnost součinnosti je uchazeči o zaměstnání stanovena jako jedna ze základních povinností. Nejedná se ani o rozpor s účelem zákona o zaměstnanosti. Na kontaktních místech veřejné správy může probíhat činnost související se zprostředkováním zaměstnání, konkrétně informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. K Vašemu požadavku na zrušení projektu DONEZ uvádím, že systém DONEZ, realizovaný jako pilotní opatření v souvislosti s dlouhodobým záměrem ministerstva v boji s nelegální prací, a za účelem zvýšení efektivity zprostředkování zaměstnání, skončí v průběhu měsíce září 2013 tak, jak bylo plánováno v harmonogramu projektu Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v České republice. Lze však uvést, že i když dojde k ukončení systému DONEZ, nelze do budoucna vyloučit, že ke zprostředkování zaměstnání bude docházet opětovně prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy.
 
Pokud jde o Váš požadavek na zrušení veřejné služby a odškodnění obětí nucených prací, již dopisem č. j. 2012/96742-412/1, ze dne 31. 12. 2012, jste byla informována, že Nálezem Ústavního soudu České republiky bylo zrušeno ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů České republiky. Tímto dnem byla zrušena povinnost osob vedených v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než dva měsíce vykonávat bez nároku na odměnu veřejnou službu v rozsahu až 20 hodin týdně s tím, že odmítnutí výkonu veřejné služby bez vážných důvodů bylo sankcionováno vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Veřejná služba jako institut však zrušena nebyla. Zákon o zaměstnanosti již neobsahuje žádné ustanovení, které by uchazečům o zaměstnání stanovovalo povinnost vykonávat veřejnou službu. Rovněž jste byla ve zmíněné odpovědi informována, že uchazeči o zaměstnání, kteří veřejnou službu vykonávají, mohou výkonu veřejné služby zanechat. Odmítnutí nabídky vykonávat veřejnou službu bez vážných důvodů, nebo neplnění součinnosti s úřadem práce v souvislosti s výkonem veřejné služby, které nastalo dne 27. 11. 2012 nebo později, již není úřadem práce sankcionováno. Kdo byl již pravomocně sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, protože odmítl vykonávat veřejnou službu bez vážných důvodů, či nesplnil povinnost součinnosti s úřadem práce v souvislosti s výkonem veřejné služby, a dosud nemohl být po dobu 6 měsíců zařazen opětovně do evidence uchazečů o zaměstnání, může ihned požádat úřad práce o zprostředkování zaměstnání. Pokud již bylo zahájeno správní řízení pro odmítnutí nabídky výkonu veřejné služby nebo neplnění součinnosti s úřadem práce v souvislosti s výkonem veřejné služby, zahájené správní řízení úřad práce zastavil. V případě, že ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z výše uvedených důvodů bylo podáno odvolání, rozhodnutí  o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání bylo nebo bude zrušeno. V případě, kdy uchazeč o zaměstnání dal podnět k přezkoumání již pravomocného rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, bylo nebo bude toto rozhodnutí zrušeno. 
 
Uchazeči o zaměstnání však ani po zveřejnění nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů České republiky nemohou získat odměnu či odškodnění za výkon veřejné služby, neboť nález Ústavního soudu České republiky neplatí retroaktivně. Dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, stát odpovídá za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Vzhledem k tomu, že v případě výkonu veřejné sužby uchazeči o zaměstnání se nejednalo o nesprávný postup úřadu práce, neexistuje ani právní titul, na jehož základě by bylo možné náhradu škody požadovat.
 
Úřad práce se snaží uchazečům o zaměstnání pomoci i svým technologickým vybavením, aby uchazeči o zaměstnání mohli jeho prostřednictvím oslovit zaměstnavatele a nalézt odpovídající zaměstnání. Počítače jsou pro občany k dispozici na převážné většině kontaktních pracovišť krajských poboček úřadu práce. V případě, že je tato služba nedostupná, úřad práce poskytne informace o tom, na jakém náhradním místě je tato služba dostupná. Na integrovaném portálu ministerstva lze rovněž založit životopis a prohlížet volná místa na adrese: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/inzerat. Ke zveřejnění životopisu a motivačního dopisu na tomto portálu je však nutné se na portálu zaregistrovat. Bez registrace nelze strukturovaný životopis ani motivační dopis na portál vložit.
 
K obnovení povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa uvádím, že tato povinnost zaměstnavatelů byla zrušena s účinností od 1. 1. 2012, a to včetně sankce za její nesplnění. Toto opatření bylo navrženo ministerstvem za účelem vytvoření předpokladů pro užší spolupráci mezi krajskými pobočkami úřadu práce a zaměstnavateli při vytváření a vyhledávání pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání. Hlášení volných pracovních míst ve stanovené lhůtě pod hrozbou sankce nepodporovalo potřebnou spolupráci a bylo pro zaměstnavatele neúměrnou administrativní zátěží. Přihlédnuto bylo i k mezinárodní praxi v této oblasti. Vzhledem k tomu, že po zrušení oznamovací povinnosti v roce 2012 nedošlo k poklesu hlášených volných pracovních míst, ministerstvo neuvažuje o opětovném zavedení povinnosti zaměstnavatele oznamovat ve stanovené lhůtě volná pracovní místa krajské pobočce úřadu práce.
 
Pokud jde o požadavek, aby ministerstvo zavedlo závazná pravidla pro pohovory a výběrová řízení, ani tomuto požadavku nelze vyhovět. Sám zaměstnavatel se může v rámci výběrového řízení či pohovoru rozhodnout, jaká kritéria zvolí, sám má právo stanovit si kvalifikační požadavky a ministerstvo nemá kompetenci tyto požadavky zaměstnavatele ovlivnit. Neakceptovatelný je i Váš požadavek na nezavádění a nezvýhodňování prací na částečné úvazky. Flexibilní formy zaměstnání jsou v České republice upraveny zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který rozlišuje flexibilní rozložení pracovní doby, klouzavou pracovní dobu, fond (resp. konto) pracovní doby, práci na zkrácený úvazek a práci z domova. Flexibilní formy práce napomáhají při slaďování rodinného a pracovního života a v této oblasti hrají důležitou roli. Pracovní doba je přizpůsobena tak, aby vyhovovala zaměstnanci a zaměstnavateli.
 
Ani Váš požadavek na zvýšení hmotného zabezpečení nezaměstnaných občanů nelze akceptovat. O obnovení možnosti souběhu přivýdělku z nekolidujícího zaměstnání a pobírání podpory v nezaměstnanosti se v současné době neuvažuje. Platná právní úprava je s účinností od 1. 1. 2011 konstruována tak, že zcela vylučuje možnost pobírání podpory v nezaměstnanosti v souběhu s příjmem z výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání z toho důvodu, aby bylo zabráněno účelovému jednání zaměstnavatelů, kteří dočasně nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Tito zaměstnavatelé se dohodli se svými zaměstnanci na skončení pracovního poměru, a zároveň s nimi uzavřeli zpravidla dohodu o provedení práce, a to na stejný druh práce, který zaměstnanec vykonával v rámci pracovního poměru k zaměstnavateli. Po skončení pracovního poměru k dosavadnímu zaměstnavateli se zaměstnanci stali uchazeči o zaměstnání s tím, že při splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti jim vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti. V některých případech byly dokonce současně s dohodami o skončení pracovního poměru uzavírány i nové pracovní smlouvy s odloženým dnem nástupu do zaměstnání po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti. I když v době do 31. 12. 2010 uvedené jednání nebylo v rozporu s žádným platným právním předpisem, docházelo tak k neodůvodněným únikům na pojistném na sociální a na zdravotní pojištění, neboť dohoda o provedení práce nezakládala účast ani na zdravotním, ani na sociálním pojištění. S ohledem na výše uvedené se tedy neuvažuje o návratu k právnímu stavu, který existoval před 1. 1. 2011.
 
V rámci připravované novely zákona o zaměstnanosti se rovněž neuvažuje o opětovném prodloužení rozhodného období pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti. Cílem zkrácení rozhodného období v rámci Sociální reformy I. bylo motivovat uchazeče o zaměstnání ke zvýšení vlastní aktivity při hledání zaměstnání a udržení zaměstnání. Prodloužení rozhodného období by bylo demotivujícím faktorem pro uchazeče o zaměstnání, u kterého došlo ke ztrátě zaměstnání. V současné době ministerstvo neuvažuje ani o prodloužení podpůrčí doby podpory v nezaměstnanosti a ani o zvýšení podpory v nezaměstnanosti, resp. o odstranění snížené sazby podpory v nezaměstnanosti v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem. Podpora v nezaměstnanosti je tak takovému uchazeči o zaměstnání poskytována v nižší částce po celou podpůrčí dobu, než uchazeči o zaměstnání, který o zaměstnání přišel ne vlastní vinou. Toto omezení výše podpory v nezaměstnanosti při skončení zaměstnání ze strany zaměstnance bez vážného důvodu bylo do zákona o zaměstnanosti zavedeno v rámci úsporných opatření. Česká republika přitom dostála svým mezinárodním závazkům podle Evropské sociální charty, Evropského zákoníku sociálního zabezpečení a též podle Úmluvy Mezinárodní organizace práce. Pokud jde o Vaši námitku, že by do zákona o zaměstnanosti měla být navrácena možnost pobírat z posledního zaměstnání odstupné a zároveň pobírat podporu v nezaměstnanosti, uvádím, že fyzická osoba, se kterou byl pracovní poměr ukončen z tzv. organizačních důvodů, a bylo jí z tohoto zaměstnání vyplaceno odstupné, je těmito finančními prostředky zabezpečena. Nárok na podporu v nezaměstnanosti však neztrácí, pouze dojde k odsunutí výplaty této podpory v nezaměstnanosti. Při stanovení doby, po kterou je výplata podpory v nezaměstnanosti odsunuta, se vychází z výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovené zvláštními právními předpisy. K případnému navýšení vyplývajícímu z kolektivní smlouvy nebo z vnitřního předpisu se nepřihlíží.
 
Ve Vašem podání dále navrhujete, aby byly veřejně prospěšné práce zrušeny a nahrazeny dočasným zaměstnáváním. Veřejně prospěšné práce jsou významným nástrojem tzv. aktivní politiky zaměstnanosti, a není důvod, pro který by měly být zaměňovány s alternativním trestem obecně prospěšných prací nahrazujících trest odnětí svobody, které odsouzený vykonává bezplatně ve svém volném čase. Vašemu požadavku, nahradit v zákoně o zaměstnanosti pojem „veřejně prospěšné práce“ pojmem „dočasné zaměstnání,“ nelze vyhovět, neboť dočasné zaměstnání se využívá ve vazbě na nadnárodní poskytování služeb. O dočasné zaměstnání se jedná tehdy, jestliže je zaměstnanec svým zaměstnavatelem usazeným v některém členském státě Evropského společenství dočasně vyslán na území jiného členského státu Evropského společenství k výkonu práce za účelem poskytnutí služeb ve smyslu Směrnice 96/71 ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
 
K dalším Vašim požadavkům uvádím následující. O zrušení tzv. sKaret ministerstvo v současné době neuvažuje, právě naopak, ministerstvo připravuje legislativní změny, cílem kterých je uvést okolnosti týkající se sKaret do souladu s ústavním pořádkem České republiky.
 
Ministerstvo neuvažuje ani o snížení pokuty za přestupek v případě, že fyzická osoba vykonává nelegální práci. Fyzická osoba by měla finanční prostředky pro uspokojování svých potřeb získávat legální prací, nikoliv prací nelegální. Finanční postih v případě zjištění, že fyzická osoba vykonává nelegální práci, je tak zcela úměrný finančním ztrátám, které vznikají státu v případě neodvádění daní a pojistných odvodů. Dále uvádím, že přístup cizích státních příslušníků na trh práce České republiky je již dostatečně omezen. Povolení k zaměstnání je cizímu státnímu příslušníkovi vydáno až na základě provedeného testu trhu práce. Úřad práce vydá povolení k zaměstnání až po zjištění, že se v evidenci uchazečů o zaměstnání nenachází vhodný uchazeč o zaměstnání, který by splňoval požadavky zaměstnavatele na zastávání dané pracovní pozice.
 
S pozdravem
 
 
                                                                                        Ing. Štefan Duháň, v. r.
                                                                               ředitel odboru podpory trhu práce
 
 
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Reakce na právní výklad MPSV (program DONEZ)

(Kossuth, 17. 4. 2013 16:13)

Z ustanovení § 7a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) skutečně plyne, že úřad práce (dále jen „ÚP“) může určit úkony, které lze vůči němu činit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy a v ustanovení § 28 odst. 2 zákona o zaměstnanosti jsou skutečně stanoveny místa na kterých má uchazeč o zaměstnání plnit své povinnosti, povinnost součinnosti je uchazeči o zaměstnání skutečně stanovena jako jedna ze základních povinností, ale pozor jde o to že, povinnost uchazeče o zaměstnání dostavovat se na kontaktní pracoviště České pošty, není výslovně uložena zákonem, ze zákona o zaměstnanosti ani jeho smyslu potom nelze dovodit, že uchazeč o zaměstnání má povinnost hlásit se na kontaktním místě veřejné správy, aniž by mu zde byla poskytnuta činnost související se zprostředkováním zaměstnání, z toho důvodu dochází k porušení čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) - Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 2. Listiny). Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá (čl. 2 odst. 3 Listiny), dochází tedy k porušení zásady legality – nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, a státní moc může činit jen to, co zákon výslovně stanoví. Navíc dochází k překračování pravomocí ÚP, neboť proklamovaný boj proti nelegálnímu zaměstnávání nespadá do působnosti ÚP, ale je zákonnou povinností inspektorátů práce. A už vůbec nechápu, jak mám poskytovat součinnost, když na pobočkách České pošty k žádné součinnosti spojené se zprostředkováním zaměstnání nedochází.

V této souvislosti bych ještě rád upozornil na následující nálezy Ústavního soudu ČR

IV. ÚS 150/01
http://kraken.slv.cz/IV.%C3%9AS150/01

Pl ÚS 45/2000
http://kraken.slv.cz/Pl.%C3%9AS45/2000

a také na doplňující stanovisko veřejného ochránce práv pro ÚS (veřejná služba), dle mého názoru to stejné platí i pro DONEZ, obecně se dá říct, že projekt DONEZ má podobné vady jako veřejná služba

http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Zvlastni_opravneni/ustavni_soud/SZD__16-2012_US-2.pdf

Realizací programu DONEZ dochází dle mého názoru také k porušení čl. 3 odst. 3 Listiny (Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod). Pokud se totiž stanu uchazečem o zaměstnání, tak si z toho postavení uplatňuji určitá práva, ale zároveň mi může být způsobena újma na právech v případě zařazení do programu DONEZ např. je porušeno právo svobody pohybu a svobody zvolit si místo pobytu

Re: Reakce na právní výklad MPSV (program DONEZ)

(Kossuth, 18. 4. 2013 15:18)

Pokračování

Vzhledem k faktu, že do programu DONEZ jsou zařazováni pouze ti uchazeči o zaměstnání, u nichž je předpoklad, že nelegálně pracují a k tomu, že program DONEZ je MPSV propagován jako nástroj boje proti nelegálnímu zaměstnávání dochází podle mého názoru k porušení zásady rovnosti v důstojnosti vyplývající z čl. 1 odst. 1 Listiny, neboť uchazeči o zaměstnání zařazení do programu DONEZ jsou vlastně označováni jako osoby nelegálně pracující, aniž by toto ÚP jakkoliv doložil.

Vzhledem k výše uvedeným faktům a k tomu, že program DONEZ nutí uchazeče o zaměstnání dostavovat se na kontaktní pracoviště České pošty dvakrát až třikrát týdně, což je srovnatelné s formou trestu domácího vězení, dochází dle mého názoru k porušení čl. 10 Listiny a to hned ve všech třech bodech: Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno (čl. 10 odst. 1 Listiny). Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 Listiny). Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě (čl. 10 odst. 3 Listiny).

Dále dochází dle mého názoru při realizaci programu DONEZ k porušení zákazu svévole (zákaz svévole vyplývá z čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR) při určování toho kdo bude do programu DONEZ zařazen a kdo nikoliv, celý systém je tak postaven na presumpci kolektivní viny tvrzením, že bez jakýchkoliv výjimek všichni nezaměstnaní občané ČR svévolně zneužívají systém sociálního zabezpečení garantovaný Ústavou ČR, aniž by ÚP kdy svá tvrzení doložil jakýmikoliv věrohodnými fakty nebo konkrétními důkazy. Celý program DONEZ je tak vlastně v rozporu s principy právního státu.

Z pro ČR závazných právních norem pak realizací programu DONEZ nadále dochází mimo jiné k porušování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ve kterém se v čl. 12 odst. 1 praví „Každý, kdo se právoplatně nachází na území určitého státu, má na tomto území právo svobody pohybu a svobody zvolit si místo pobytu“, toto právo je nuceným setrváním v místě trvalého bydliště z důvodu pravidelné, ale nahodilé docházky na kontaktní pracoviště České pošty porušeno.

Re: Re: Reakce na právní výklad MPSV (program DONEZ)

(Kossuth, 19. 4. 2013 15:22)

Pokračování

Pokud jde o trestně právní rovinu, tak dochází dle mého názoru k následujícímu:

Zneužití dotací Evropské unie a poškození finančních zájmů Evropské unie ve smyslu § 260 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) z důvodu vyvedení cca 250.000.000,-Kč do České pošty na program DONEZ a z důvodu porušení cíle dotace, tedy na zvýšení zaměstnanosti, k čemuž program DONEZ vůbec nevede, naopak vede ke zcela neefektivnímu proklamovanému boji proti nelegálnímu zaměstnávání, což nespadá do působnosti ÚP ani České pošty a naopak vede k nezákonné šikaně uchazečů o zaměstnání.

Při běhu programu DONEZ nadále docházelo a dochází k porušování zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ve smyslu jejich předávání třetí osobě (České poště) bez souhlasu uchazečů o zaměstnání do programu DONEZ zařazených. Souhlas, který byl na ÚP podepsán v žádosti o zprostředkování zaměstnání, se týká POUZE pro účel výplaty sociálních dávek nebo podpory v nezaměstnanosti a to mnohdy bez ohledu na fakt, zda uchazeči o zaměstnání nějaké sociální dávky nebo podporu v nezaměstnanosti pobírali či nikoliv. Z výše uvedených důvodů se ze strany ÚP jedná o neoprávněné nakládání s osobními údaji ve smyslu § 180 trestního zákoníku.

Zařazením do programu DONEZ dochází k porušování § 171 trestního zákoníku (trestný čin omezování osobní svobody) z důvodu bránění užívání osobní svobody (§ 171 odst. 1) a to způsobem pravidelné, ale nahodilé docházky na kontaktní pracoviště České pošty (ve svojí podstatě domácí vězení). Tato docházka uchazeči o zaměstnání znemožňuje užívání osobní svobody ve smyslu svobodného jednání, nemožnosti plánování času, nemožnosti opuštění trvalého bydliště, časových ztrát a s tím spojenému zásahu do osobního i rodinného života a následně i k tomu, k čemu registrace na ÚP rozhodně vést nemá a to je znesnadnění uplatnění na trhu práce. Ze stejného důvodu dochází k porušení § 177 trestního zákoníku (trestný čin útisk), neboť je zde zcela evidentně zneužíváno statutu nezaměstnaného a zneužití za stavu tísně nebo závislosti a následné nucené a bezúčelové konání - docházení na kontaktní pracoviště České pošty.

Re: Re: Re: Reakce na právní výklad MPSV (program DONEZ)

(Kossuth, 20. 4. 2013 15:16)

Dokončení

Ospravedlňovat program DONEZ tím, že na pobočkách pošty může docházet ke zprostředkování zaměstnání, podle mého názoru taky není správné. Slovo „může“ je dost sporné. Jinak řečeno může, ale nemusí a ani nedochází což lze snadno prokázat na nesčetných příkladech z praxe, kdy ač byla v databázi ÚP volná a pro uchazeče o zaměstnání vhodná pracovní místa nebyla mu tato ani v jednom případě na kontaktním místě veřejné správy nabídnuta, ale naopak pravidelná a nahodilá docházka na pobočku pošty několikrát týdně vedla k znesnadnění uplatnění na trhu práce z toho důvodu jsem přesvědčen o tom, že ÚP zařazováním uchazečů o zaměstnání koná proti smyslu zákona o zaměstnanosti, mám za to, že ze znění zákona o zaměstnanosti i jeho smyslu jednoznačně vyplívá, že primárním úkolem ÚP je zprostředkování vhodného zaměstnání a s tím související aktivity mezi tyto aktivity potom nelze počítat takto represivně a šikanózně pojatý program DONEZ.

Pak se nabízí otázka, zda by mohl uchazeč o zaměstnání odmítnout povinnost docházet na pobočku české pošty z tzv. vážného důvodu. ÚP musí respektovat vážné důvody taxativně vyjmenované v ustanovení § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, jimiž lze ospravedlnit odmítnutí povinnosti docházet na pobočku České pošty v rámci programu DONEZ, v tomto taxativním výčtu jsou potom v bodě 7 uvedeny důvody etické, mravní a hodné zvláštního zřetele. Je neetické, nemorální a hodné zvláštního zřetele, že ÚP potažmo MPSV nutí uchazeče o zaměstnání docházet na pobočku České pošty pod záminkou zprostředkování zaměstnání (ke kterému, ale reálně nedochází) a pod pohrůžkou vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání a to dokonce i v případech kdy uchazeč o zaměstnání nepobírá podporu v nezaměstnanosti ani sociální dávky, aby fakticky prokazoval, že nikde nelegálně nepracuje a zákony které toto umožňují v rozporu s dobrými mravy i demokratickými principy jsou normou nižší právní síly než Ústava ČR, Listina a další mezinárodní úmluvy, které je ČR povinna dodržovat.

P. S. podobné argumenty můžete použít, pokud s vámi ÚP zahájí správní řízení z důvodu nedostavení se na kontaktní pracoviště pošty v rámci programu DONEZ, i kdyby totiž na kontaktním pracovišti docházelo ke zprostředkování zaměstnání, tak to nic nemění na tom, že realizací programu DONEZ dochází k překračování pravomocí ÚP, neboť proklamovaný boj proti nelegálnímu zaměstnávání nespadá do působnosti ÚP stejně tak to nic nemění na tom, že ÚP neoprávněně nakládá s osobními údaji uchazečů o zaměstnání do programu DONEZ zařazených atd.

Sečteno a podtrženo program DONEZ porušuje dle mého názoru celou řadu právních norem, možná by bylo dobré podat podnět na ÚOOÚ, neboť ÚP předává osobní údaje uchazečů o zaměstnání zařazených do programu DONEZ dalšímu subjektu a to bez jejich souhlasu.

Teroristi z MPSV

(Radek, 12. 4. 2013 23:08)

Tihleti soudruzi, co tady terorizují nezaměstnané, místo aby jim pomáhali, mají na svědomí víc životů, než nějací mezinárodní teroristi. Každý rok je tu kolem 1 tisíce nezaměstnaných donuceno spáchat sebevraždu. Statisíce jich trpí bez finanční pomoci, odkázáni na popelnice, nebo nuceni krást. V Rumunsku nebo na Ukrajině to bude asi podobné, ale je smutné, že se život většiny lidí zhoršuje i tady, v zemi relativně bohaté, kde však zloději u moci kradou natolik, že již nezbývá pro nemocné a nezaměstnané.

Šmejdi na ministerstvu nucených prací pak vymýšlejí, jak co nejvíce nezaměstnaných zotročit nebo rovnou zlikvidovat. Tihle šmejdi nesou vinu na tom, že Česká republika dlouhodobě pošlapává základní lidská práva a všechny mezinárodní úmluvy týkající se sociálních věcí. Domnívám se, že po dobrém to s nimi nepůjde, že se všem podnětům a žádostem o nápravu akorát takhle vysmějí.

Jak jsem říkal už dávno...

(ABC, 11. 4. 2013 23:24)

Je třeba se obrátit na Mezinárodní organizaci práce při OSN (ILO) pro porušování Dohody o nucené práci, ve které je jasně stanoveno, že se jedná o trestný čin ze strany státních úředníků a stát je povinen ukládat účinné tresty v souladu s touto dohodou. Také je třeba dbát na to, aby MV včele s Drábkovým kámošem Kubicem nezfalšovalo výroční zprávu o nucené práci pro OSN. S úředním dobytkem z MPSV se nevyjednává!