Reakce ASN a EIVO na probíhající informační kampaň k sociální reformě
MPSV pod vedením J. Drábka z TOP 09 odstartovalo začátkem listopadu 2011 informační kampaň k sociální reformě (http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/). Za kampaň zaplatilo ministerstvo 747 000,- Kč a finanční prostředky na ni byly mimo jiné použity z Evropského sociálního fondu, který má sloužit ke zmírňování dopadů ekonomické krize v oblasti nezaměstnanosti. Občanská sdružení ASN a Evropský institut pro veřejné otázky se k jednotlivým zákonům z oblasti nezaměstnanosti několikrát vyjadřovaly a upozorňovaly na velmi negativní dopady celé sociální reformy na občany ČR. Tento náš článek reaguje na informační kampaň MPSV, shrnuje změny v legislativě v oblasti nezaměstnanosti za poslední rok a předkládá modelové situace, do kterých se občané již dostávají nebo se budou dostávat od roku 2012.
Sociální reforma začala na podzim roku 2010, kdy byla v režimu legislativní nouze schválena novela zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti 1. 1. 2011. V únoru 2011 Ústavní soud vrátil novelu k opětovnému projednání a schválení, neboť režim legislativní nouze může být použit jen ve zcela výjimečných případech. Novela zákona ale přitom zůstala v platnosti.
Novela obsahovala:
1. vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání (přivýdělku)
2. poskytování podpory v nezaměstnanosti až po skončení doby, v průběhu které by uchazeči měli být zabezpečeni prostředky z odstupného nebo odchodného
3. omezení výše podpory v nezaměstnanosti pro uchazeče, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo po dohodě se zaměstnavatelem.
V říjnu 2010 MPSV zpracovalo a v únoru 2011 prosadilo zákon o Úřadu práce ČR, který dosud samostatné úřady práce změnil v pobočky a kontaktní pracoviště centralizovaného Úřadu práce ČR. Vznikl tak byrokratický kolos sloužící politickým manipulacím ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka ze strany TOP 09. Při provádění reorganizace byli zaměstnanci propouštěni a systematicky zastrašováni, aby rezignovali na odborné standardy výkonu veřejné správy a stali se povolnými nástroji autoritářských plánů současného ministra. Tento neetický přístup k zaměstnancům rezortu se prohloubil v dalších fázích sociální reformy.
Na jaře roku 2011 předložil ministr práce a sociálních věci J. Drábek do vlády a parlamentu další, v pořadí již druhou novelu zákona o zaměstnanosti a současně novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Druhá novela zákona o zaměstnanosti obsahuje:
1. Zavedení sdíleného zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce
2. Rozšíření veřejné služby
3. Rozšíření povinnosti nastoupit na veřejně prospěšné práce
4. Vytvoření překážek pro zařazení a vedení uchazečů v evidenci úřadu práce
5. Zavedení sociálních karet
6. Zhoršení podmínek pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti
7. Zrušení povinnosti pro zaměstnavatele hlásit volná pracovní místa
8. Vstup komerčních subjektů do zprostředkování zaměstnání.
Obsah novely zákona o pomoci v hmotné nouzi a její negativní dopady na občany:
- Přechod na existenční minimum jako primární nástroj zabezpečení osob v hmotné nouzi
- Časové omezení vyplácení doplatku na bydlení
- Požadavky na rychlejší prodej nemovitého i movitého majetku
- Donucení rodičů využívat pro vlastní potřeby majetek nezletilých dětí
- Zrušení úhrady nákladů spojených s hledáním zaměstnání
- Zhoršení dostupnosti sociální pomoci souběžnou novelou zákona o zaměstnanosti
- Sankční odepření příspěvku na živobytí celým skupinám společně posuzovaných osob
- Požadavek na prohlášení žadatele a jeho blízkých, že se neobejdou bez pomoci, aniž je v zákoně vymezeno, co to znamená.
- Stanovení restriktivní podmínky tzv. bydliště na území České republiky pro nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, což například lidem bez domova zabrání v přístupu k sociální pomoci.
V průběhu roku 2011 začala probíhat tzv. transformace úřadů práce a došlo k propouštění zaměstnanců pracovních úřadů. Dále byla zavedena povinná docházka nezaměstnaných na pracoviště České pošty (DONEZ), údajně proto, aby se zabránilo práci na černo.
Následující tabulka přináší shrnutí nejdůležitějších změn a srovnání se stavem před reformou a po ní
|
Stav před reformou
|
Stav po reformě
|
Poznámky |
Nekolidující zaměstnání (přivýdělek) |
Nezaměstnaný může pobírat podporu v nezaměstnanosti a současně si přivydělávat až do výše 4 000,- Kč. |
Možnost přivýdělku zrušena. |
Platí od 1. 1. 2011 |
Souběh pobírání podpory a odstupného |
Občan obdrží odstupné a pobírá současně podporu v nezaměstnanosti. |
Uchazeč má nárok na podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, po které je zabezpečen z odstupného. |
Platí od 1. 1. 2011 |
Podpora v nezaměstnanosti a způsob ukončení prac. poměru |
Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na výši a délku pobírání podpory v nezaměstnanosti. |
Podpora se snižuje na 45 % čistého výdělku po celou dobu pobírání podpory, pokud byl pracovní poměr ukončen dohodou či výpovědí. |
Platí od 1. 1. 2011 |
Agentury práce |
Občan může dle vlastního uvážení využívat při zprostředkování zaměstnání služeb úřadu práce i pracovních agentur |
Občan bude k agenturnímu zprostředkování zaměstnání předán prostřednictvím povinného individuálního akčního plánu. |
|
Veřejná služba |
Veřejnou službu vykonávají občané, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a pobírají dávky v hmotné nouzi. Aby občan v hmotné nouzi získal nárok na životní minimum ve výši 3 126,- Kč, musí měsíčně zadarmo odpracovat 20 hodin ve veřejné službě. Pokud neopracuje, obdrží existenční minimum ve výši 2 020,- Kč. Za výkon veřejné služby nenáleží mzda |
Veřejnou službu v rozsahu až 20 hodin týdně bude muset vykonat každý občan, který je v evidenci úřadu práce déle než 2 měsíce. Za výkon veřejné služby nenáleží mzda ani zvýšení dávek. |
|
Veřejně prospěšné práce (VPP) |
Nezaměstnaný může být umístěn na veřejně prospěšnou práci, jejíž denní pracovní fond činí minimálně 6 hodin. Za výkon VPP náleží mzda |
Nezaměstnaný může být umístěn na veřejně prospěšnou práce, jejíž denní pracovní fond činí minimálně 4 hodiny. Za výkon VPP náleží mzda |
|
Sociální karty |
Před reformou nejsou. Osoby v hmotné nouzi dostávají část dávky v podobě sociálních poukázek. |
Občané v hmotné nouzi bude užití karty povinné, nebudou si moci vybrat, zda jim bude dávka vyplacena hotově či poukázána na jejich osobní účet. |
|
Nárok na podporu v nezaměstnanosti |
Nárok má občan, který odpracoval alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech |
Nárok bude mít pouze občan, který odpracoval alespoň 12 měsíců v posledních 2 letech |
|
Práce na černo |
Pokuta za práci na černo pro nezaměstnaného činí 10 000,- Kč. |
Pokuta za práci na černo pro nezaměstnaného činí 100 000,- Kč. |
|
Docházka nezaměstnaných na pošty (DONEZ) |
Před reformou není. |
Nezaměstnaný je úřadem práce poslán na poštu, kde se nahlásí a CZECH POINT mu určí další návštěvu. |
Platí od listopadu 2011. |
Rekvalifikace |
Po dobu rekvalifikace je občan zabezpečen podporou v nezaměstnanosti a to i v případě, že v běžné evidenci by mu nárok na podporu nevznikl. |
Po dobu nově zaváděné tzv. zvolené rekvalifikace podpora v nezaměstnanosti nebude vyplácena. |
|
Doplatek na bydlení
|
Poskytování doplatku není časově omezeno a doplatek se vyplácí po celou dobu trvání sociální události. |
Doplatek se poskytuje jen 10 let, přičemž doby pobírání poplatku se sčítají. |
|
Přechod na existenční minimum místo minima životního |
Občan v hmotné nouzi výkonem veřejné či dobrovolnické služby získává nárok na životní minimum místo nižšího existenčního. |
Občan obdrží existenční minimum bez ohledu na výkon veřejné či dobrovolnické služby.. |
|
Uvádíme modelové situace, do kterých se občané po reformě dostanou:
Příklad 1
Paní Jitka byla do 31. 3. 2011 na rodičovské dovolené. Zvolila si dvouletou variantu a pobírala rodičovský příspěvek ve výši 11 400,- Kč za měsíc. Přitom si ještě přivydělávala na brigádě 3 000,- Kč měsíčně. Od 1. 4. 2011 se paní Jitka po skončení rodičovské dovolené zaregistrovala na úřadu práce. Dostala podporu v nezaměstnanosti ve výši 7 000,- Kč, ale s brigádou musela skončit. Pokud by se zaregistrovala na úřadu práce před reformou, pobírala by podporu a mohla by si k ní přivydělat až 4 000,- Kč měsíčně.
Příklad 2
Pracovní místo pana Jřího bylo zrušeno a on obdržel od svého zaměstnavatele odstupné ve výši 3 měsíčního průměrného čistého výdělku. Odstupné činilo 33 000,- Kč. Pan Jiří se po ukončení pracovního poměru zaregistroval od 1. 4. 2011 na úřadu práce. Od 1. 6. 2011 nastoupil do nového zaměstnání. Podpora za duben a květen mu přiznána nebyla. Pokud by se pan Jiří do stejné situace dostal před reformou, dostal by kromě odstupného i podporu v nezaměstnanosti.
Příklad 3
Paní Milena zažila od svých spolupracovníků šikanu a ukončila pracovní poměr dohodou. Zaregistrovala se na úřadu práce s cílem najít si nové zaměstnání v příznivějším pracovním prostředí. Podpora jí byla přiznána pouze ve výši 45 % průměrného čistého výdělku po celou podpůrčí dobu. Paní Milena byl nezaměstnaná 5 měsíců. Před reformou by obdržela podporu ve výši 65 % čistého výdělku (první dva měsíce), 50 % čistého výdělku (další dva měsíce) a 45 % (jeden měsíc). Čistý výdělek paní Mileny byl 11 000,- Kč Před reformou by její podpora činila 30 250,- Kč za pět měsíců, po reformě je to 24 750,- Kč za stejnou dobu. Reforma paní Mileně vzala 5 500,- Kč.
Příklad 4
V roce 2012 je pan Petr nezaměstnaný 3 měsíce a úřad práce mu nařídil nastoupit na veřejnou službu. Pan Petr musí týdně odpracovat zadarmo 20 hodin veřejné služby jako kopáč. Výše jeho podpory činí 6 000,- Kč měsíčně a odpracovanou veřejnou službou se nezvyšuje. Před reformou by pan Petr vykonával veřejnou službu až po dlouhodobé evidenci na úřadu práce a jen v případě, že by pobíral dávky v hmotné nouzi. Před reformou by mu stačilo odpracovat zadarmo 20 hodin za měsíc a dostal by životní minimum ve výši 3 126,- Kč místo existenčního minima ve výši 2 020,- Kč.
Příklad 5
Pracovní úřad nařídil paní Táně nastoupit na dočasnou veřejně prospěšnou práci (VPP).. Pracovní úvazek této práce činil 4 hodiny denně a paní Táňa za ní dostala mzdu ve výši
4 000,- Kč hrubého. Nástupem na VPP paní Táňa ztratila nárok na podporu v nezaměstnanosti ve výši 6 000,- Kč, neboť dle zákona není možné pobírat podporu a přivydělávat si. Před reformou by pracovní úvazek VPP mohl činit minimálně 6 hodin denně a paní Táňa by mohla pobírat podporu a mít přivýdělek.
Příklad 6
Panu Tomášovi je 47 let, v evidenci na úřadu práce je 11 měsíců, nemá již nárok na podporu a dostává dávky v hmotné nouzi. Nemůže si vybrat, zda dávky dostane hotově, či mu budou poslány na jeho osobní účet, musí povinně užívat sociální kartu. Stát mu měsíčně posílá existenční minimum ve výši 2 020,- Kč na sociální účet. Pan Tomáš se ke své dávce dostane jen prostřednictvím sociální karty. Pomocí této karty si může vybrat ze sociálního účtu jen 707,- Kč měsíčně. Zbytek dávky (až 65 %) může utratit jen pomocí karty, takže pan Tomáš nemůže s celou dávkou volně disponovat a musí nakupovat jen tam, kde je možné sociální kartou platit.
Příklad 7
Paní Danu (52 let) úřad práce podezřívá z práce na černo a proto jí zařadil do projektu DONEZ, což je docházka nezaměstnaných na pošty. Paní Dana na poštu přišla v termínu, který jí určil úřad práce, vystála si frontu a přihlásila se na terminálu CZECH POINT, který jí určil další návštěvu. Paní Dana se takto přihlašovala na poště dvakrát do týdne, aby měl úřad práce jistotu, že nepracuje na černo.
Příklad 8
Pan Mirek je v roce 2012 nezaměstnaný 9 měsíců a nárok na podporu již nemá. Vzhledem k tomu, že ve svém oboru nemůže najít práci, rozhodl se změnit profesi a vybral si rekvalifikační kurz. Od úřadu práce dostal příslib, že mu po úspěšném absolvování bude kurz uhrazen. Pan Mirek nastoupil na kurz a podpora v nezaměstnanosti mu nebyla přiznána. Pokud by pan Mirek nastoupil na rekvalifikaci v roce 2011, byla by mu přiznána podpora v nezaměstnanosti po celou dobu probíhání kurzu a to i přesto, že nárok na podporu pan Mirek již neměl.
Závěr
Nesdílíme názor MPSV, že reforma v oblasti zaměstnanosti přinese „nové možnosti rekvalifikace a umožní zprostředkovat práci nezaměstnaným rychleji a efektivněji“. Z příkladů, které jsme výše uvedli, vyplývá, že reforma přinese občanům drastické snížení dávek a ztíží jim přístup ke službám spojených s hledáním nového zaměstnání. Některá opatření jsou navíc absurdní a jejich hlavním cílem je vyštvat nezaměstnané z evidence úřadů práce. Celá informační kampaň k sociální reformě, za níž utratil ministr J. Drábek 747 000,-, Kč, je naprosto zbytečný projekt už také proto, že ministerští úředníci mají povinnost poskytovat informace o všech změnách v legislativě zdarma a měli by to dělat fundovaným způsobem.
Jana Richterová Vilém Gutfreund
Akční spolek nezaměstnaných Evropský institut pro veřejné otázky