Jdi na obsah Jdi na menu
 

ASN ptotestuje proti znovuzavedení veřejné služby

20. 5. 2015

Akční spolek nezaměstnaných protestuje proti znovuobnovení veřejné služby

Akční spolek nezaměstnaných protestuje proti senátní novele zákona o pomoci v hmotné nouzi (sněmovní tisk 156), která upravuje institut veřejné služby a která se má v druhé polovině května 2015 projednávat v poslanecké sněmovně ve 3. čtení.

Vadí nám zejména:

1 zákon nerespektuje rozhodnutí ústavního soudu z konce roku 2012

Předkládaná novela nerespektuje rozhodnutí ústavního soudu z konce roku 2012, kdy bylo konstatováno, že veřejná služba porušuje Všeobecnou listinu lidských práv a svobod mimo jiné tím, že za vykonanou práci nenáleží mzda. Novela zákona o pomoci v hmotné navrhuje, aby vykonavatelé veřejné služby dostávali 50 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem a nedostávali mzdu. V návrhu zákona se doslova píše: „Pokud by byla za vykonanou VS dána nějaká odměna, vedlo by to k navýšení finančních prostředků a bylo by těžké odlišit institut VS od veřejně prospěšných prací.“

 2. veřejná služba naplňuje definici nucených prací.

Novela zákona předpokládá, že občané budou veřejnou službu vykonávat dobrovolně, ale ve skutečnosti tomu tak není.  Tomu, kdo odmítne veřejnou službu, budou odejmuty dávky nutné k přežití nebo budou dávky sníženy na existenční minimum. Novela zákona tak naplňuje definici nucených prací. Např. Wikipedie definuje nucené práce takto: „Nucené práce jsou veškeré činnosti, které osoba vykonává proti vlastní vůli z vůle jiné osoby, osob nebo zákona. Jedná se o nesvobodu rozhodování nucené osoby pramenící z obavy záporných dopadů v případě odmítnutí vykonat nucené práce…. Nucené práce zajišťují vůli jiného subjektu za nulovou nebo neodpovídající odměnu a proti vůli nuceného. Nucené práce v sobě zahrnuje princip vydírání (když toto neuděláš, tak...),  jinak by nucený subjekt práci nevykonal

3. za výkon veřejné služby dostanou občané procentuálně menší dávky než v roce 2009

Veřejnou službu zavedl v roce 2009 tehdejší ministr práce a sociálních věcí P. Nečas z ODS. Od této doby do konce roku 2011 dostávali občané, kteří odpracovali měsíčně 20 hodin ve veřejné službě životní minimum místo minima existenčního.  Předkladatelé novely zákona chtějí, aby za výkon veřejné služby v rozsahu 30 hodin měsíčně náleželo pouze 50 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem, tedy výrazně méně.

4. diskriminace

Novela zákona je diskriminační ve dvou ohledech. Vyjmenovává okruh osob, kteří budou vykonávat veřejnou službu , ale nebudou mít nárok na zvýšení dávek. Další diskriminace spočívá v tom, že osoby v hmotné nouzi mají pracovat za sociální dávky, ale jiné sociální skupiny např. důchodci či ženy na rodičovské dovolené si mohou k pobíraným dávkám neomezeně přivydělávat prací za mzdu.

5. veřejnou službu budou organizovat úřady práce

Veřejnou službu mají osobám v hmotné nouzi nabízet pracovní úřady. Činnost úřadů práce dlouhodobě vykazuje nízkou efektivitu. Úřady práce nejsou schopny zprostředkovat lidem zaměstnání a firmám požadovanou pracovní sílu. Místo zlepšování služeb budou úřady práce sloužit jako zprostředkovatel nucených prací.

6. snaha ušetřit na dávkách pro sociálně potřebné

Hlavním cílem novely zákona je ušetřit peníze pro sociálně potřebné. V novele se doslova píše: „Tato varianta by mohla vést k úspoře finančních prostředků ze státního rozpočtu, která by spočívala v eliminaci nákladů na výplatu dávek v hmotné nouzi při neaktivitě osob v hmotné nouzi, kdy by jejich částka živobytí byla ve výši existenčního minima místo minima životního.“

7. snížení orientace občanů v zákoně o pomoci v hmotné nouzi

V posledních letech byl zákon o pomoci v hmotné nouzi mnohokrát novelizován. Časté změny zákona způsobují to, že se občané v zákonech nevyznají a neví, jaká mají práva a nároky vůči státu.

Závěr

Předkládaná novela zákona se staví proti nálezu ústavního soudu z roku 2012, neboť záměrně vytváří takové podmínky, aby osoby v hmotné nouzi byly nuceny vykonávat různé práce nikoli za mzdu, ale za sociální dávky. Cílem novely není pomoci dlouhodobě nezaměstnaným, ale zneužít je jako levnou pracovní sílu a ušetřit na dávkách pro sociálně potřebné.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář