Jdi na obsah Jdi na menu
 

ASN se účastní diskuse týkající se fungování důchodového systému

24. 9. 2014

ASN se vyjadřuje k fungování důchodového systému

Akční spolek nezaměstnaných se účastní diskuse týkající se fungování důchodového systému. Předkládáme důchodové komisi, která je vedená Prof. PhDr. M. Potůčkem, své názory a požadavky.
1. Úprava parametrů pro vznik nároku na starobní důchod
Pro přiznání nároku na starobní důchod je třeba splnit dva parametry: dosáhnout důchodového věku a mít odpracováno potřebný počet let.
1.1 Důchodový věk
Při stanovení důchodového věku by měla být vzata v úvahu tato kritéria: úbytek fyzických a psychických sil občanů, situace na trhu práce a úsilí zajistit starším občanům důstojný život.
a) stárnutí způsobuje úbytek fyzických a psychických sil. 
Kromě toho přibývá civilizačních chorob, které jsou způsobeny špatným stavem životního prostředí a stresujícími atmosférou ve  společnosti.
b) situace na trhu práce je tristní. Nezaměstnanost je průvodním jevem tržního hospodářství a vlivem robotizace a computerizace ubývá volných pracovních míst. Již dnes mají občané ve veku 50+
velký problém najít zaměstnání a do budoucna tyto problémy budou ještě narůstat.
c) starší občané chtějí prožít závěrečnou fázi svého života důstojně a kvalitně
Proto navrhujeme stanovit důchodový věk v rozmezí 60 - 61 let pro všechny občany. Odmítáme nižší hranici odchodu do důchodu z důvodu pohlaví či počtu dětí. Pro zajímavost uvádíme, že na Slovensku je důchodový věk stanoven na 62 let pro všechny občany
1.2 Odpracované roky
V současné době musí mít občané odpracováno více jak 30 let, aby jim vznikl nárok na starobní důchod. Do odpracovaných let se započítávají tzv. náhradní doby, tj. doba, kdy občan nepracuje z důvodu péče o osobu blízkou nebo kvůli nezaměstnanosti. V posledních letech došlo k omezení zápočtu náhradních dob z důvodu nezaměstnanosti a v důsledku toho přibývá lidí, kteří nemají nárok na starobní důchod, ačkoli dosáhli důchodového věku. Požadujeme, aby se do náhradních dob plně započítávala doba, kdy je občan veden v evidenci na pracovním úřadě. Dle našeho názoru by ale bylo nejlepší podmínku odpracovaných let úplně zrušit.
2. Výrazné omezení souběhu pobírání starobního důchodu a výdělku
Požadujeme výrazné omezení souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu. Pokud občan pracuje na plný úvazek, není důvod, aby pobíral druh sociální dávky, které společnost říká starobní důchod. Totéž platí o invalidních důchodcích. Takto ušetřené finanční prostředky by měly být věnovány na pomoc těm, na které práce nezbude a kterým musí stát vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Důchodcům by mělo být dovoleno přivydělat si pevně stanovenou měsíční částku, v případě že by výdělek tuto částku překročil, měl by stát přestat vyplácet důchod.
3. možnost volby
Navrhujeme, aby si občané po dovršení důchodového věku 60 let mohli vybrat, jak budou dále postupovat.
a) občan dosáhne důchodového věku, ukončí zaměstnání nebo podnikání a začne pobírat starobní důchod
b) občan dosáhne důchodového věku 60 a bude dále pracovat na plný úvazek nebo podnikat. V tom případě nedostane důchod a bude veden v evidenci ČSSZ jako pracující po dovršení důchodového věku. Důchod dostane po ukončení výdělečné činnosti.
4. zrušit navyšování důchodů u pracujících starobních důchodců
V současné době jsou pracující důchodci bonifikování tím, že mají možnost požádat o přepočítání a zvýšení důchodů z důvodu pokračující výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku. Toto opatření by mělo být zrušeno.
5. za nezaměstnané by měl sociální pojištění platit stát
Nezaměstnaní jsou postiženi nejen tím, že pro ně společnost nemá práci, ale také tím, že dostávají nižší důchody. Proto požadujeme, aby za nezaměstnané platil stát alespoň minimální částku sociálního pojištění určeného na důchod.
6. předčasné odchody do důchodu
Stále více občanů odchází do předčasného důchodu z toho důvodu, že nemohou najít zaměstnání. Odchod do předčasného důchodu je pro lidi velmi nevýhodný, neboť důchod je jim výrazně krácen až do konce života. Navrhujeme stanovit hranici odchodu do důchodu na 2 roky před dovršením důchodového věku a důchod krátit jen dočasně než vznikne nárok na řádný starobní důchod. V případě, že je občan dlouhodobě veden v evidenci pracovního úřadu a odchází do předčasného důchodu z důvodu nezaměstnanosti, důchod by neměl být krácen vůbec.
7. valorizace důchodů
Valorizace by měla být stanovena fixní částkou pro všechny důchodce. Pro ty, kteří si přivydělávají, by měla být valorizace nižší.
Financování
1. vytvoření státního důchodového účtu
 na tomto účtu by se shromažďovaly finanční prostředky z části sociálního pojištění, které stát vybere. V případě, že by se za kalendářní rok vybralo na pojistném více než se vyplatilo, peníze by zůstaly na účtu. V případě deficitu by musel stát na účet peníze přidat.
2. zrušit důchodové spoření (II. pilíř)
Důchodové spoření vyvádí finanční prostředky z I. pilíře ve prospěch penzijních fondů, nikoli občanů.
3. posílit I. pilíř, stát by neměl dávat peníze do III. pilíře
Stát by neměl dávat peníze do nejrůznějších bankovních produktů penzijního připojištění (III. pilíř) a měl by v první řadě financovat státní důchody (I . pilíř)
4. sjednotit odvody sociálního pojištění u zaměstnanců a OSVČ
OSVČ mají oproti zaměstnancům nižší odvody sociálního pojištění, což je třeba změnit.
5. zrušit vdovské a vdovecké důchody
Vdovské a vdovecké důchody jsou přežitkem minulosti. Jejich cílem bylo zabezpečit ženy po úmrtí manžela jako jediného živitele rodiny. F
6. zrušit zastropování odvodů na sociální pojištění pro vysokopříjmové skupiny obyvatel
Pokud výdělek zaměstnance či OSVČ přesáhne v průběhu kalendářního roku částku 1 245 216,- Kč, přestává tento občan platit sociální pojištění. Toto požadujeme zrušit.
7. omezení „zásluhovosti"
a) „zásluhovost“ na základě výdělečné činnosti – odměňování za práci je v tomto sytému značně nespravedlivé a subjektivní. Někteří občané jsou nuceni vykonávat práci hůře placenou, na jiné nezbude práce vůbec. Jiní zase dostávají mzdu mnohonásobně vyšší než je celorepublikový průměr a odvedená práce tomuto vysokému ohodnocení neodpovídá.
b) „zásluhovost“ na základě počtu řádně vychovaných dětí - problémy v důchodovém systému nejsou způsobeny tím, že by bylo ve společnosti málo dětí či mladých lidí. Problém spočívá v tom, že je nedostatek pracovních příležitostí a kvůli tomu ubývá plátců sociálního pojištění, ze kterého jsou důchody hrazeny. Proto nemá význam zvýhodňovat občany za počet řádně vychovaných dětí, zvláště když není zcela jasné, co znamená řádná či správná výchova a stát nemá možnost zkontrolovat občany, zda své děti řádně vychovali.
 
Jana Richterová, Akční spolek nezaměstnaných
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář